Unterschächen
| Unterschächen | |
|---|---|
 Unterschächen, pohled ze silnice Klausenpassstrasse | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°51′51″ s. š., 8°46′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 995 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Uri |
  Unterschächen Unterschächen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 80,28 km² |
| Počet obyvatel | 696 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 8,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6465 |
| Označení vozidel | UR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Unterschächen je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 10 kilometrů východně od hlavního města kantonu, Altdorfu, na silnici Klausenpassstrasse, vedoucí před stejnojmenné sedlo, v nadmořské výšce 995 metrů. Žije zde 696[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Unterschächen leží v zadní části údolí Urner Schächental. Výraznou hranici obce tvoří Schächentaler Windgellen (2622 m n. m.) na severu, sedlo Klausenpass na východě a Gross Windgällen (3187 m n. m.), Ruchen a Schärhörner na jihu. K obci patří osada Urigen (1282 m n. m.), tyčící se v prudkém svahu severozápadně od obce, osada Schwanden (1072 m n. m.) 1 km východně od obce, rozptýlená osada Schwandenbergen, Brunni (1395 m n. m.) v údolí Brunni jižně od Unterschächenu a osada Klausenpass, jakož i četné skupiny domů, horské osady a jednotlivé zemědělské usedlosti.
Pouze 14 ha, tj. 0,17 % rozlohy obce, tvoří sídelní plochy. Významnější je zemědělská plocha s rozlohou 3062 ha, což představuje podíl 38,1 %. Většinu území obce pokrývají lesy a lesní porosty (1034 ha, tj. 12,9 %) nebo neproduktivní půda (vodní plochy a hory; 4876 ha, tj. 60,7 %).
Unterschächen sousedí na severovýchodě s obcí Muotathal v kantonu Schwyz, na východě se spiringenskou exklávou Urnerboden, na jihu se Silenenem, na jihozápadě se Schattdorfem, na západě se Spiringenem a na severozápadě s Bürglenem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1290 pod názvem underschechen.[2] Klášter Fraumünster v Curychu měl v Unterschächenu historicky své statky, avšak většinu půdy tvořil selský majetek ve vlastnictví místních zemědělců. Církevně patřilo údolí Schächental do farnosti Bürglen. V roce 1290 darovali obyvatelé údolí kapli svatého Michala ve Spiringenu jako kapli, která se v roce 1591 stala farním kostelem. Theodula na říčce Biel v obci je doložena kolem roku 1500, současná budova byla postavena v letech 1681–1684. Po založení vlastního kaplanství v roce 1675 se Unterschächen v roce 1687 oddělil od Spiringenu. S oddělením přišla i politická nezávislost. V roce 1290 se ještě uvádí jako villa (ves), ale v roce 1497 už jako gnossame, Unterschächen vytvořil družstvo s Wassenem a vyslal tři členy do okresní rady. Místní rody Fürstů, Der Frauen a Kuonů hrály od 13. do 16. století významnou roli v regionální politice.
Vedle zemědělství a vysokohorského zemědělství, přírodních lázní provozovaných kantonem Uri v 15.–18. století, nabízelo možnosti výdělku zpracování dřeva na vlastní pile a vojenská služba. V roce 1870 byla do obce postavena silnice a v roce 1900 byla otevřena silnice Klausenpassstrasse směrem do kantonu Glarus. Pravidelné poštovní spoje jezdí do Unterschächenu od roku 1880 a do Linthalu od léta roku 1899. V letech 1955–1956 byly vybudovány lavinové zábrany nad obcí a od roku 1987 v oblasti Windgällen. Rozmach letní turistiky začal na přelomu 19. a 20. století a v druhé polovině 20. století byla vybudována zařízení pro zimní sporty.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Vývoj populace[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel se v letech 1850 až 1870 téměř nezměnil. Poté až do roku 1900 silně rostl (1870–1900: +33,4 %); nárůst byl obzvláště silný v 70. letech 19. století. Kromě malých výkyvů v letech 1910 (585 obyvatel) a 1930 (minimum 582 obyvatel) se počet obyvatel až do roku 1960 vždy pohyboval kolem hranice 620 obyvatel. Mezi lety 1980 a 2000 došlo k výraznému nárůstu (+22,0 %). Od té doby počet obyvatel opět stagnuje.
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1870 | 1880 | 1900 | 1920 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | ||||
| Počet obyvatel | 475 | 464 | 588 | 619 | 620 | 626 | 665 | 652 | 689 | 764 | 746 | ||||
Jazyky[editovat | editovat zdroj]
Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 99,61 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 0,21 % italštinu a 0,13 % portugalštinu.
Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]
Z celkového počtu 746 obyvatel na konci roku 2005 bylo 740 (99,20 %) švýcarských státních příslušníků. Několik přistěhovalců pocházelo z Německa, Rakouska, Portugalska a Švédska. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 756 osob (98,95 %) švýcarské občanství, z toho šest osob mělo dvojí občanství.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Unterschächen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c STADLER, Hans. Unterschächen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-02-13 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Unterschächen na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
