Trona
| Trona | |
|---|---|
 Owens Lake, Kalifornie | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Na2CO3·NaHCO3·2H2O |
| Identifikace | |
| Barva | bílá, nažloutlá, šedá |
| Vzhled krystalu | prizmatické tabulky |
| Soustava | jednoklonná |
| Tvrdost | 2,5 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nα = 1,412 nβ = 1,492 nγ = 1,540 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,14 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v kyselinách, ve vodě |
Trona (Wallerius, 1747), chemický vzorec Na3(CO3)(HCO3)·2H2O, je jednoklonný minerál.[1] Název je zjednodušený výraz natron, který pochází z arabského označení pro přírodní sůl.
Původ[editovat | editovat zdroj]
- sedimentární – vysrážením ve slaných jezerech, výkvěty na půdách v suchých oblastech
- vulkanický – usazuje se v okolí fumarol (vzácně)
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Krystaly mají tvar prizmatických tabulek protažených ve směru {010} s ostatními plochami rýhovanými rovnoběžně s {010}, velikosti do 10 cm. Agregáty vláknité až sloupcovité, masivní.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5, hustota 2,14 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, lom nerovný až pololasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: bílá, nažloutlá, šedá. Lesk skelný, průhlednost: průsvitný, bezbarvý v procházejícím světle, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Na 30,51 %, H 2,23 %, C 10,63 %, O 56,63 %. Rozpustný ve vodě, v kyselinách kypí.
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
- natrit, termonatrit, halit, glauberit, thénardit, mirabilit, sádrovec (solná jezera); shortit, northupit, bradleyit, pirssonit (Green River Formation, Wyoming, USA)
Získávání[editovat | editovat zdroj]
Povrchová těžba.
Využití[editovat | editovat zdroj]
K výrobě sody, která se dále používá při výrobě skla, papíru nebo mýdla. Ve starém Egyptě používali tronu při mumifikaci těl.
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Hojný v suchých oblastech.
- Česko – horké prameny v Karlových Varech
- Itálie – ze sopečných plynů v okolíVesuvu a Etny
- Turecko – Sebepliköy,Balıkesirská provincie – odhadované zásoby více než 200 mil tun
- Egypt – dolní část delty Nilu poblíž Memfisu.
- Keňa – jezero Magadi – nálezy velkých krystalů, odhadované zásoby 2 mld tun
- USA – jezera Borax Lake, Searles Lake a Owens Lake, Kalifornie; ložiska ve formaci Green River zasahující na území států Wyoming, Colorado, a Utah obsahují asi 100 mld tun trony a nahcolitu
- a další.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Trona [online]. [cit. 2023-09-11]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 138–140
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trona na Wikimedia Commons - Trona na webu mindat.org (anglicky)
- Trona na webu Webmineral (anglicky)
- Trona v atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
