Tio fotografer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Deset fotografů
Základní údaje
Datum založení1958
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hasse Persson, Hans Hammarskiöld a Lennart Olson v Borås Art Museum 2009

Tio fotografer (Deset fotografů) byla skupina švédských fotografů, kteří v roce 1958 vytvořili úspěšný fotografický kolektiv a později fotografickou agenturu Tiofoto.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Piktorialismus praktikovaný na soutěžích a výstavách fotografických klubů podporoval během druhé světové války v neutrálním Švédsku romantickou národní hrdost.[2] Pováleční mladí fotografové v zemi reagovali na malířské nároky takových praktikujících, kterým posměšně přezdívali „Rosenlunderiet“ podle domova starých lidí ve Stockholmu. [2]

V roce 1949 se někteří z mladých fotografů, přezdívaných „De Unga“ (Mladí), kteří měli vytvořit Tio fotografer[3][4], zúčastnili výstavy pořádané redaktorem časopisu FOTO Larsem Wickmanem.[2] Byla to otevřená provokace konzervativního fotografického establishmentu.

Většina vystavovatelů se vrátila ke svým specializacím v oblasti módy, žurnalistiky, fotografování přírody a tak dále, zatímco druhá nejmladší, Rune Hassner, se ujala kauzy mladých radikálů a psala polemiky do odborných časopisů.[5]

V roce 1949 stockholmští „Mladí fotografové“ Rune Hassner, Tore Johnsson, Sven Gillsater, Hans Hammarskiold a další viděli, jak rozvíjejí nový „mezinárodní jazyk fotografie“. Byli mezi mnoha skandinávskými fotografy poválečného období, kteří hledali příležitosti jinde v Evropě. Tore Johnsson a Rune Hassner šli do Paříže. Když New York v 60. letech nahradil Paříž jako vyhledávanou destinaci pro budoucí fotografy, Lennart Nilsson tam začal, než se začal věnovat vědecké fotografii.[6] Během příštího desetiletí se členové příležitostně a neformálně setkávali v Londýně, na Kubě, v New Yorku nebo Hongkongu a vznikla myšlenka fotografického družstva.[7]

Na setkání 10. října 1958 ve Stockholmu založilo deset fotografů, kteří mezitím cestovali a rozvíjeli svou kariéru, kolektiv Tio fotografer („Deset fotografů“). Deset let po své první výstavě skupina založila agenturu Tiofoto. Družstvo sdílelo kancelář, studio a zařízení temné komory ve Stockholmu, ale jinak zůstalo nezávislé ve stylu a přístupu.[8]

Členové[editovat | editovat zdroj]

Deset členů a zakladatelů bylo:[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tio fotografer na švédské Wikipedii.

  1. ↑ BELLANDER, Sten Didrik; DITTMER, Harry; GILLSÄTER, Sven. Tio Fotografer. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ a b c SÖDERBERG, Rolf. Den svenska fotografins historia 1840-1940. Stockholm: Bonnier Fakta, 1983. Dostupné online. ISBN 91-34-50314-5. OCLC 1076183133 S. 311. (švédsky) 
  3. ↑ Encyclopedia of twentieth-century photography. Redakce Warren Lynne. Two-volume. vyd. New York: Routledge, 2006. Dostupné online. ISBN 1-57958-393-8. OCLC 60402034 S. 667, 1129. (anglicky) 
  4. ↑ NAGGAR, Carole. Dictionnaire Des Photographes. Paris: Seuil, 1982. ISBN 9782020062886. S. 58, 60, 194, 393, 409. (francouzsky) 
  5. ↑ JONSSON, Rune. Contemporary Photographers. Redakce Evans Martin Marix. 3rd. vyd. Detroit: St. James Press, 1995. ISBN 9781558621909. OCLC 31010815 Kapitola Hassner, Rune, s. title, xiii, xxi, 117, 294, 392, 455–456, 555, 557, 704, 800, 839, 847, 850, 1219. (anglicky) 
  6. ↑ LENMAN, Robin. The Oxford Companion to the Photograph. 1st. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2005. ISBN 9780198662716. OCLC 60793923 S. 76, 564. 
  7. ↑ HICKS, Wilson; UNIVERSITY OF MIAMI. Photographic communication; principles, problems and challenges of photojournalism. Redakce Schuneman R. Smith. London: Focal Press, 1972. ISBN 9780240508238. OCLC 641592 
  8. ↑ Ten Top Swedish Photographers Exhibit At West Hills College. The Lemoore Advance. 9 March 1972, s. 2. 
  9. ↑ Tio fotografer. International Center of Photography [online]. 2016-05-17 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tio_fotografer&oldid=23144329“