Telecí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Telecí maso.
Možná hledáte: Telecí u Podmokel, dnes Jalůvčí.
Telecí
Telecí od Luckého vrchu
Telecí od Luckého vrchu
Znak obce TelecíVlajka obce Telecí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPolička
Obec s rozšířenou působnostíPolička
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel431 (2023)[1]
Rozloha12,61 km²[2]
Katastrální územíTelecí
Nadmořská výška578 m n. m.
PSČ569 94
Počet domů203 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTelecí 156
569 94 Telecí
obec@teleci.cz
StarostaJaroslav Šimon
Oficiální web: www.teleci.cz
Telecí
Telecí
Další údaje
Kód obce578878
Kód části obce165701
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Telecí se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji asi 12 km pozemní komunikací jihozápadně od Poličky. Je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Obec je roztroušena podél silnice a žije zde 431[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • První písemná zmínka o obci pochází z roku 1403. K obci původně náležela i osada Mrhov, připojená před rokem 1973 k sousední obci Krásné.[4]
  • Od roku 1841 existují záznamy o dolování železné rudy v okolí obce až do roku 1857 (v okolí se nacházely kamenné sloupky se zkříženými kladívky v místech bývalých dolů). Ruda se vozila do Kadova k dalšímu zpracování. K definitivnímu uzavření dolů došlo po prohlídce důlních inženýrů z Kutné Hory v roce 1924 z důvodů malého obsahu železa v rudě a nákladnou dopravu.[5]
  • 27. října 1930 se obcí a okolím prohnala sněhová bouře. Vichřici a mokrému sněhu podlehla řada statných stromů.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Telecím.
  • Kostel sv. Maří Magdalény se zvonicí v horní části obce. Prostá gotická stavba z 2. poloviny 14. stol. s opěráky a pětibokým zakončením. Opraven 1536, 1583 a novogoticky upraven 1881. Presbytář s žebrovou klenbou, obdélná loď má gotická okna bez kružeb a plochý strop. Stojí uprostřed ohrazeného hřbitova, jehož vstup tvoří výrazná hranolová zvonice s dřevěným podsebitím, patrně ze 16. stol.[6]
  • Evangelický kostel toleranční z roku 1783, roku 1890 zvýšena loď a postavena věž.
  • Lukasova „zpívající“ lípa
  • Pajkrův dub v Telecí
  • Venkovská usedlost čp. 36
  • Venkovská usedlost čp. 23
  • Venkovská usedlost čp. 24
  • Venkovský dům čp. 128
  • Venkovská usedlost čp. 59
  • Venkovská usedlost čp. 145
  • Venkovská usedlost čp. 22
  • Venkovská usedlost čp. 16
  • Venkovská usedlost čp. 144
  • Venkovská usedlost čp. 102
  • Venkovská usedlost čp. 155
  • Venkovská usedlost čp. 58
  • Venkovská usedlost čp. 122
  • Venkovská usedlost čp. 110
  • Venkovská usedlost čp. 10
  • Vodní mlýn (čp. 48) v obci na Teleckém potoku

Části obce[editovat | editovat zdroj]

K Telecí patří také Nové Telecí, osada Landráty, samota Maděra a Lucký vrch.

Významné osobnosti obce[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Zrůst, byl český malíř, ilustrátor, dekoratér a učitel. V obci se narodil a nějaký čas žil.
  • Teréza Nováková, spisovatelka (nepocházela odtud, ale psala o obci a Telecí často navštěvovala)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Abecední číselník obcí v ČSR pro jednotnou evidenci pracujících. Praha: Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů, 1973. Dostupné online. S. 250. 
  5. a b Horníček Ladislav, Obec Telecí, vlastivědný nástin. Telecí, 1934
  6. Poche, Umělecké památky Čech 4, str. 34n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Schauerová a kol., Telecí - historie a současnost. Telecí: 2003
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 4. Praha 1980.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]