Třída Königsberg (1905)
| Třída Königsberg | |
|---|---|
 SMS Königsberg | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg){kind=small} Kaiserliche Marine |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 4 |
| Zahájení stavby | 1905–1906 |
| Spuštění na vodu | 1905–1907 |
| Uvedení do služby | 1907–1908 |
| Osud | 2 potopeny, 2 vyřazeny |
| Předchůdce | třída Bremen |
| Nástupce | třída Dresden |
| Technické údaje Königsberg | |
| Výtlak | 3390 t (standardní) 3814 t (plný) |
| Délka | 114,8 m (na vodorysce) 115,3 m (max.) |
| Šířka | 13,2 m |
| Ponor | 5,29 m |
| Pohon | 11 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 23 uzlů |
| Dosah | 4120 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 322 |
| Výzbroj | 10× 105mm kanón (10×1) 2× 450mm torpédomet (2×1) |
| Pancíř | paluba 50 mm velitelská věž 100 mm |
Třída Königsberg byla třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1907–1919. Dva byly potopeny za první světové války.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Kaiserliche Werft Kiel v Kielu, Kaiserliche Werft Danzig v Danzigu a AG Vulcan Stettin ve Štětíně. Do služby byly přijaty v letech 1907–1908.[1]
Jednotky třídy Königsberg:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Königsberg | Kaiserliche Werft Kiel | 1905 | 12. prosince 1905 | 6. dubna 1907 | Brity zablokován v deltě řeky Rufidži v Tanzanii. Dne 11. července 1915 potopen vlastní posádkou. |
| Nürnberg | Kaiserliche Werft Kiel | 1906 | 28. srpna 1906 | 10. dubna 1908 | Dne 8. prosince 1914 potopen v bitvě u Falklandských ostrovů. |
| Stuttgart | Kaiserliche Werft Danzig | 1905 | 22. září 1906 | 1. února 1908 | Od roku 1914 ve výcviku. Od roku 1918 nosič hydroplánů. Vyřazen 1919. Po válce předán Velké Británii. Sešrotován 1921. |
| Stettin | AG Vulcan Stettin | 1906 | 7. března 1907 | 29. října 1907 | Od roku 1917 ve výcviku. Vyřazen 1919. Po válce předán Velké Británii. Sešrotován 1921–1923. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj lodí tvořilo deset 105mm kanónů v jednohlavňové lafetaci a dva 450mm torpédomety. Pancéřová ochrana se omezila pouze na 50 mm silnou pancéřovou palubu a velitelskou věž se 100 mm pancířem.[2] Pohonný systém tvořilo jedenáct kotlů Marine a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 13 200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů. Dosah byl 4120 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Křižník Stettin se od svých sesterských lodí odlišoval pohonným systémem. Nesl čtyři turbíny Parsons o výkonu 13 200 hp, které roztáčely čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 24 uzlů. Dosah byl 4170 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Roku 1913 prošel Königsberg modernizací, při které byl jeho dosah zvětšen na 5750 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Roku 1918 byl Stuttgart přestavěn na nosič hydroplánů. Hlavní výzbroj byla redukována na čtyři 105mm kanóny, které doplňovalo osm 52mm kanónů a dva 88mm kanóny. Paluba za komíny byla upravena pro manipulaci s hydroplány a jejich uskladnění. Celkem byly neseny až tři kusy.[1]
Osudy[editovat | editovat zdroj]
Všechny čtyři lodě bojovaly v první světové válce. Königsberg začátek války zastihl v Německé východní Africe. Křižník potopil britskou obchodní loď City of Winchester a poblíž Zanzibaru též britský chráněný křižník HMS Pegasus. Königsberg byl poté zablokován v deltě řeky Rufidži v Tanzanii, kde se posádka lodi neúspěšně pokoušela opravit poškozené stroje lodi. Pokus o dopravu náhradních dílů z Německa ztroskotal a křižník byl nakonec po devítiměsíčním britském úsilí těžce poškozen britskými monitory Severn, Mersey a několika křižníky v bitvě v deltě Rufidži. Následně byl 11. července 1915 potopen vlastní posádkou (19 členů posádky padlo a 45 bylo raněno).[3]
Nürnberg byl součástí Německé Východoasijské eskadry admirála von Spee. V bitvě u Coronelu křižník pomohl potopit britský pancéřový křižník HMS Monmouth. Samotný Nürnberg však byl potopen o měsíc později v bitvě u Falklandských ostrovů britským křižníkem HMS Kent.[4]
Stettin a Stuttgart za války sloužily v Severním moři. Stettin bojoval v první bitvě u Helgolandské zátoky. Oba křižníky také bojovaly v bitvě u Jutska. Poté byly přeřazeny do druhé linie. Počátkem roku 1918 byl Stuttgart přestavěn na nosič hydroplánů. Po válce byly oba křižníky předány Velké Británii a sešrotovány.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 62.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 177.[Dále jen Hrbek (2001)]
- ↑ Hrbek 2001, s. 159.
- ↑ MILFORD, Darren. Königsberg Class Light Cruisers [online]. Worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Königsberg na Wikimedia Commons - (anglicky) Článek o třídě Königsberg
