Tábor, Pacov, Kamenice atd. (volební obvod Říšské rady)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volební obvod
Tábor, Pacov, Kamenice atd.
StátRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Zákonodárný sborPoslanecká sněmovna Říšské rady
Typ obvoduměstská kurie
Vytvořen1873
Zrušen1907
PoslanciMiroslav Tyrš
Emanuel Kletečka
Karel Dostál
Josef Karlík
Karel Kramář

Tábor, Pacov, Kamenice atd. byl volební obvod pro volby do Poslanecké sněmovny Říšské rady. Volili v něm občané měst Tábor, Pacov, Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Německý Brod, Polná, Humpolec a Přibyslav.[1] Volební obvod byl zřízen při zavedení přímé volby Říšské rady v roce 1873 a zanikl s uzákoněním všeobecného volebního práva v Předlitavsku roku 1907.

Charakteristika obvodu[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu oprávněných voličů ve volebním obvodě[2][3][4]
Rok 1879 1885 1901
Počet voličů 1 626 2 713 3 151

V rámci kuriového volebního systému se jednalo o kurii měst a průmyslových míst. Volební právo bylo omezeno daňovým cenzem, který požadoval minimální roční odvod na přímých daních (po reformě v roce 1882 ve výši 5 zlatých).[5] Roku 1901 bylo k volbě oprávněno necelých 10 % občanského obyvatelstva volebního obvodu.[4]

Politicky obvod jasně podporoval české národní aspirace a čeští kandidáti zde vítězili s velkou většinou hlasů. V prvním desetiletí dominovala staročeská Národní strana. Ta od osmdesátých let 19. století čelila silné konkurenci mladočeské strany. Staročeši zde nicméně zvítězili i ve volbách 1891, kdy ve všech ostatních obvodech prohráli s mladočechy. V letech 1897 a 1901 už ale Národní strana ani nepostavila kandidáty a přes 90 % hlasů získali mladočeši. Sociálně demokratičtí kandidáti byli schopni získat pouze jednotky procent hlasů.

Poslanci[editovat | editovat zdroj]

Poslanec Strana Volby
Miroslav Tyrš staročeši 1873
Emanuel Kletečka staročeši 1879
Karel Dostál staročeši 1882 dopl.
1885
1891
Josef Karlík mladočeši 1897
Karel Kramář mladočeši 1901

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby 1873[editovat | editovat zdroj]

V prvních přímých volbách do Říšské rady postavila Národní strana jako kandidáta v táborském obvodě kunsthistorika a spoluzakladatele Sokola Miroslava Tyrše. Ve volbách neměl vážnou konkurenci, postavil se mu pouze vládní kandidát a c. k. rada zemského soudu v Táboře Bedřich Pokorný.[6]

Parlamentní volby 1873[p 1][6][7]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Miroslav Tyrš Staročeši 647 89,6
Bedřich Pokorný ústavověrný 72 10,0
roztříštěné hlasy 3 0,4
neplatné hlasy 4 0,6
Celkem/účast 726
Staročeši získali (nový obvod) ±

Volby 1879[editovat | editovat zdroj]

V roce 1879 Emanuel Kletečka mandát obhajoval jako kandidát státoprávního klubu (Národní strana a Národní strana svobodomyslná). Opět se mu postavil ústavověrný kandidát a c. k. rada zemského soudu v Táboře Bedřich Pokorný a nově profesor Jan Krejčí jako samostatný kandidát. Kletečka zvítězil velkou většinou, 7 hlasů také směřovalo pro starostu Tábora Morice Schöneho.[2]

Parlamentní volby 1879[2]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Emanuel Kletečka Staročeši[p 2] 685 73,7 -15,9
Bedřich Pokorný ústavověrný 149 16,0 +6,0
Jan Krejčí nezávislý 88 9,5
Moric Schöne Staročeši 7 0,8
neplatné hlasy 10 1,1
Celkem/účast 939 57,7
Staročeši obhájili ±

Doplňovací volby 1882[editovat | editovat zdroj]

Po rezignaci Emanuela Kletečky byl na jeho místo bez protikandidáta zvolen vídeňský advokát Karel Dostál.[8]

Doplňovací volby do Říšské rady 1882[8]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Karel Dostál Staročeši[p 2] 868 97,4 +23,7
roztříštěné hlasy 23 2,6
neplatné hlasy 2 0,2
Celkem/účast 893
Staročeši obhájili ±

Volby 1885[editovat | editovat zdroj]

Volby v roce 1885 se konaly po Taafeho volební reformě z roku 1882, která významně rozšířila volební právo. V táborském obvodě mandát obhájil staročeský poslanec Karel Dostál, ale jen s malým náskokem před mladočeským kandidátem, jihlavským advokátem Karlem Malátem.[9][10]

Parlamentní volby 1885[3][9]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Karel Dostál Staročeši 1 090 54,6 -42,8
Karel Malát Mladočeši 906 45,4
neplatné hlasy 22 1,1
Celkem/účast 2 018 74,0
Staročeši obhájili ±

Volby 1891[editovat | editovat zdroj]

V březnu 1891 se s ještě těsnějším výsledkem opakoval souboj z roku 1885, přičemž staročech Dostál mandát obhájil pouze o 31 hlasů.[11] Táborský obvod byl jediný, kde ve volbách 1891 vyhrál staročeský kandidát.[5]

Parlamentní volby 1891[11]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Karel Dostál Staročeši 1 020 50,8 -3,8
Josef Brdlík Mladočeši 989 49,2 +3,8
neplatné hlasy 6 0,3
Celkem/účast 2 015
Staročeši obhájili ±

Volby 1897[editovat | editovat zdroj]

Roku 1901 už staročeská strana kandidáta nepostavila a poslancem se stal člen Národní strany svobodomyslné a statkář z Blovic Josef Karlík. Získal přes 90 % hlasů; zbytek obdržel sociální demokrat Václav Šturc, předseda Křesťansko-sociální strany v Čechách Rudolf Horský a řada místních kandidátů.[12]

Parlamentní volby 1897[12]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Josef Karlík Mladočeši 1 419 93,5 +44,3
Václav Šturc Sociální demokraté 17 1,1
Rudolf Horský Křesťanští sociálové 6 0,4
roztříštěné hlasy 75 4,9
neplatné hlasy
Celkem/účast 1 517
Mladočeši získali od staročechů ±

Volby 1901[editovat | editovat zdroj]

Roku 1901 dosavadní poslanec Karlík mandát neobhajoval; místo něj kandidoval předseda Národní strany svobodomyslné a majitel továrny v Libštátě Karel Kramář. Dále kandidovali sociální demokrat a redaktor v Praze František Toužil a za Státoprávně radikální stranu spisovatel a redaktor z Vídně Jan Janča. Kramář volbu vyhrál se suverénní většinou.[13]

Parlamentní volby 1901[4]
Kandidát Strana První volba
Hlasy % ±%
Karel Kramář Mladočeši 1 358 93,3 -0,2
František Toužil Sociální demokraté 49 3,4 +2,3
Jan Janča Radikálové 6 0,4
roztříštěné hlasy 43 3,0
neplatné hlasy 10 0,7
Celkem/účast 1 466 46,5
Mladočeši obhájili ±

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Výsledky nezahrnují města Tábor a Kamenice nad Lipou.
  2. ↑ a b Společný kandidát Národní strany a Národní strany svobodomyslné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kandidátní listina | I. Království české. Národní listy. 19.12.1900, roč. 40., čís. 350, s. 1. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Výsledek voleb ve skupině městské. Národní listy. 1.7.1879, roč. 19., čís. 155, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Statistik der Reichsrathswahlen im Jahre 1885. Svazek LIX. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1885. Dostupné online. S. 27. (německy) 
  4. ↑ a b c Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern für das Jahr 1900/01. Svazek LIX. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1902. Dostupné online. S. 110. (německy) 
  5. ↑ a b URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 400. 
  6. ↑ a b Výsledek voleb do říšské rady ve městech. Národní listy. 22.10.1873, roč. 13., čís. 290, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledek voleb do říšské rady ve městech. Národní listy. 21.10.1873, roč. 13., čís. 289, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Doplňovací volba do říšské rady. Národní listy. 17.11.1882, roč. 22., čís. 309, s. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Výsledek včerejších voleb poslanců do říšské rady ve skupině měst. Národní listy. 4.6.1885, roč. 25., čís. 152, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledek včerejších voleb poslanců do říšské rady ve skupině měst. Čech. 3.6.1885, roč. 17., čís. 124, s. 1. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Výsledek voleb do rady říšské za města v Čechách dne 4. března 1891. Národní listy. 5.3.1891, roč. 31., čís. 63, s. 1. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Výsledek voleb říšských poslanců ve skupinách měst. Národní listy. 20.3.1897, roč. 37., čís. 79, s. 2. Dostupné online. 
  13. ↑ Výsledek voleb na říšskou radu za kurii měst v zemích českých. Národní listy. 11.1.1900, roč. 41., čís. 11, s. 1. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tábor,_Pacov,_Kamenice_atd._(volební_obvod_Říšské_rady)&oldid=23006308“