Světce (Tachov)
| Světce | |
|---|---|
.jpg) Víska Světce u Tachova s památkově chráněnou jízdárnou | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Tachov |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′10″ s. š., 12°36′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 58 (2021)[1] |
| Katastrální území | Tachov (21,18 km²) |
| PSČ | 347 01 |
| Počet domů | 16 (2011)[2] |
  Světce | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 302538 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Světce (německy Heiligen[3]) jsou malá vesnice na horním toku Mže, část okresního města Tachova v Plzeňském kraji. Leží v katastrálním území Tachov o výměře 21,18 km².[4] Ve Světcích sídlí střední průmyslová škola a vede jimi silnice II/199.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1636.[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Najdeme zde ruiny bývalého paulánského kláštera, jehož historie sahá do středověku.
Klášter zanikl v roce 1786, později ho odkoupil šlechtický rod Windischgrätzů a snažil si zde vybudovat honosné sídlo. Kníže Alfred I. Windischgrätz v letech 1858–1861 poblíž kláštera začal budovat zámek, který však nikdy nedokončil.
Nechal zde postavit také novorománskou jízdárnu, která se zachovala do dneška.[6] Jízdárna s unikátním dispozičním řešením je národní kulturní památkou. Jedná se o největší českou jízdárnu, kterou v rámci střední Evropy překonává pouze Španělská dvorní jízdárna ve Vídni. Stavba přestala být k původnímu účelu využívána po druhé světové válce. Město Tachov, které získalo zchátralou stavbu v roce 1997, od roku 2000 provádí její rozsáhlou rekonstrukci. V roce 2023 se krátce po dokončení rekonstrukce stala jízdárna památkou roku.[7]
Do centra Světců k monumentální jízdárně vede od tachovského Husmannova mlýna údolím řeky Mže 2,3 km dlouhá Knížecí alej, kterou nechal v roce 1791 vysázet kníže Josef Mikuláš Windischgrätz. Památné stromořadí původně tvořilo 481 dubů, jasanů, javorů, jírovců, lip, olší a vrb.[8] Na počátku 21. století se počet stromů, mezi nimiž převažují javory a olše, snížil na 409.[9]
Drobnými kulturními památkami jsou ve Světcích boží muka u silnice k Tachovu a dřevěný holubník v areálu bývalého mlýna.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Paulánský klášter -
Jízdárna (detail) -
Knížecí alej -
Jízdárna v zimě -
Holubník po rekonstrukci -
Obnovená boží muka u mostu přes Mži
.JPG)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 336.
- ↑ MÁLEK, Tomáš. Opomíjené skvosty: rozpadající se sen knížete Windischgrätze a neuvěřitelná jízdárna Světce. lidovky.cz [online]. 2020-08-03 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Obnovená jízdárna v Tachově, která téměř spadla, je památkou roku. Cenu dostala i kaple v Jevíčku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Knížecí alej v Tachově [online]. AOPK ČR [cit. 2020-08-10]. [drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=9041 Dostupné online].
- ↑ Knížecí alej Tachov [online]. Praha: Arnika, 2017 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světce na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Tachov na webu ČÚZK
