Struhy (Čachovice)
| Struhy | |
|---|---|
 Kostel svatého Petra a Pavla | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Čachovice |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′12″ s. š., 14°56′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 329 (2021)[1] |
| Katastrální území | Struhy (8,4 km²) |
| PSČ | 294 43 |
| Počet domů | 136 (2011)[2] |
  Struhy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 157091 |
| Kód k. ú. | 757098 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Struhy jsou vesnice v okrese Mladá Boleslav, část obce Čachovice. Nachází se 1,6 kilometru severně od Čachovic. Vesnicí protéká Vlkava a její pravostranný přítok Stružský potok, který napájí Polní rybník na severním okraji vesnice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352[3] v souvislosti s farním kostelem svatého Petra a Pavla. Ve vsi stávala středověká tvrz, pravděpodobně v místech dnešního hospodářského dvora v centru vesnice.
Roku 1612 zakoupil Struhy s poplužním dvorem majitel vlkavského panství Adam Linhart z Najenperka. Protože jeho dědicové byli nekatolíci, byl jim majetek v roce 1631 zkonfiskován a přenechán Adamovi z Valdštejna. Za třicetileté války byly Struhy poničeny a kostel vypálen. Na konci 17. století vesnice byla součástí loučeňského panství Valdštejnů, kteří v ní vlastnili poplužní dvůr, samostatný hospodářský dvůr Karlov severně od vesnice, velký ovčín a mlýn na řece Vlkavě. V něm byl na začátku 18. století mlynářem Jiří Brixi, starší bratr hudebního skladatele Šimona Brixi.
Protektorát Čechy a Morava[editovat | editovat zdroj]
Hned na začátku německé okupace přistoupilo německé velení k rozšíření vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá o území obcí na dosavadních hranicích vojenského prostoru. Mezi postiženými vesnicemi byly i Struhy. Od 6. prosince 1939 probíhal ve vsi soupis majetku obyvatel a občanům zahrnutým do vysídlení byl k úplnému opuštění domovů stanoven termín půlnoc 31. října 1940. Rozlehlá rovina na sever od Struh směrem k bývalému dvoru Karlov byla využita pro výcvik Rommelovy armády před jejím nasazením v Africe. Po skončení okupace odmítli vysídlení obyvatelé nabídku vlády ČSR na přestěhování do pohraničních obcí a trvali na svém návratu do opuštěných domovů.
21. století[editovat | editovat zdroj]
Zemědělství zůstává stále důležitým prvkem v životě vesnice. Ve Struhách je umístěna farma živočišné výroby Zemědělského družstva Luštěnice. V jižní části vsi byla v roce 2009 vybudována fotovoltaická elektrárna společnosti AG-SOL o výkonu 0,615 MW.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do vesnice je příjezd po silnici III. třídy č. 3325 Čachovice–Struhy. Ostatní komunikace do sousedních vesnic (Lipník, Újezdec, Bor) nejsou ve správě Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje. Vesnicí vedou dvě cyklotrasy. Ze západu cyklotrasa 8417 Lipník–Dobrovice, ze severu cyklotrasa 0038 Dražice–Čachovice, která pokračuje cyklostezkou Taxis.
Spolky[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi je aktivní fotbalový oddíl TJ Sokol Struhy. Místní Rybářský spolek Struhy pečuje o chov ryb v Polním rybníku a reguluje rybolov na rybníku. V budově Mateřské školy Struhy je Hernička poskytující dětem prostor pro vzájemné setkávání a využití volného času.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého. Petra a Pavla, raně barokní stavba z konce 17. století s vnitřním vybavením z druhé poloviny 18. století.[4] Kostel je jednolodní stavba s věží na půdorysu čtverce. Stojí na návrší uprostřed vesnice na jižní straně rozlehlé návsi.
- Jednopatrová budova s barokními klenbami v bývalém panském dvoře na místě zaniklé tvrze.
- Zbytky mlýnského náhonu a bývalý mlýn, (dnes zcela přestavěný), na odbočce cesty do Boru.
- Secesní hřbitovní brána
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel sv. Petra a Pavla -
Zbytky zaniklého mlýnského náhonu -
Pohled na náves -
Chalupa na návsi -
Mateřská škola -
Fotbalové hřiště -
Secesní hřbitovní brána
_kostel_sv._Petra_a_Pavla.jpg)
_star%C3%BD_ml%C3%BDnsk%C3%BD_n%C3%A1hon.jpg)
_n%C3%A1ves.jpg)
_chalupa.jpg)
_%C5%A1kola.jpg)
_h%C5%99i%C5%A1t%C4%9B.jpg)
_h%C5%99bitovn%C3%AD_br%C3%A1na.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 132.
- ↑ Sedláček August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X. díl, Boleslavsko, Struhy str. 344.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŘEHOUNEK Jan: Osudové okamžiky – Sto let vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá, Jan Řehounek - Kaplanka, Nymburk 2013, ISBN 978-80-87523-05-6
- SEDLÁČEK August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X. díl, Boleslavsko, Praha 1932
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Struhy na Wikimedia Commons - Struhy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
