Staré proboštství (Vyšehrad)
| Staré proboštství na Vyšehradě | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Vyšehrad,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′54,65″ s. š., 14°25′0,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 11740/1-1273 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Vyšehrad) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Staré proboštství na pražském Vyšehradě, Štulcova čp. 69/3 je barokní budova, kterou nechal postavit někdy mezi roky 1708 až 1722 tehdejší kapitulní děkan Matěj Macht. Jako součást národní kulturní památky Vyšehrad je tato stavba památkově chráněna.[1]
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
Na místě budovy Starého proboštství byla údajně v roce 1623 oplocená vinice s domkem, který nechal postavit Jan Kapoun z Karlova, a po jeho smrti pozemek i s domkem připadly vyšehradské kapitule. Ta byla ve 2. polovině 17. století v souvislosti s budováním vyšehradské pevnosti vystěhována do podhradí, ale když v roce 1707 začala generální barokní přestavba kostela svatého Petra a Pavla, nový kapitulní děkan Matěj Macht z Löwenmachtu přesvědčil vojenský erár, že na takovou stavbu je nutné dohlížet, pozemek znovu vykoupil a nechal si na něm postavit nevelkou rezidenci, dnešní Staré proboštství.[Pozn. 1] Děkan Matěj Macht (mj. donátor sochy svatého Víta na Karlově mostě)[2] tu žil potom až do své smrti (zemřel snad v roce 1719),[3] po něm dům převzal vyšehradský probošt a probošti zde pak sídlili až do roku 1874, kdy bylo v sousedství dostavěno Nové proboštství.
V roce 1817 došlo v objektu k drobným stavebním úpravám (klasicistní fasáda, oválná barokní okna byla vyměněna za pravoúhlá).
Jednopatrová budova má klasicistní fasádu a barokní portál. Zahrada objektu přiléhá k severní ohradní zdi vyšehradského hřbitova. Hlavní západní průčelí do ulice je sedmiosé, členěné symetricky, středový rizalit je trojosý, s valbovou střechou. Obě nižší křídla mají polovalbové střechy. Hlavní vchod ve středu rizalitu má dochovaný barokní kamenný portál.
V interiéru je vlevo od vstupního prostoru vřetenové schodiště s dřevěnými stupni. V prvním patře je reprezentační sál, na východní i západní straně s trojicemi velkých oken. Na stěnách jsou dochována již pouze torza fresek od rakouského malíře a architekta Jana Ferdinanda Schora (1686–1767): v roce 1960, kdy byl objekt využíván státem, byly fresky zabíleny. V roce 1995 byly opět odkryty a restaurovány; zobrazují iluzivní architekturu doplněnou figurálními a ornamentálními motivy, v rozích jsou alegorie Čtyř živlů.
Budovu využívá česko-anglická mateřská školka Indigo Kids.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přesnější datum výstavby není jasné, např. Poche (1985) uvádí léta 1708–1710, Ruffer (1891) rok 1711, Baťková (1998) až kolem 1722; děkan Macht ale pravděpodobně už roku 1719 zemřel.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Staré proboštství - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Socha svatého Víta na Karlově mostě v Praze | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ RUFFER, Vojtěch. Historie Wyssehradská neb Wyprawowánj o hradu, o kapitole a městu hory Wyssehradu u Prahy w králowstwj Českém. www.digitalniknihovna.cz [online]. Praha: Renn, 1861 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Česko anglická mateřská škola, školka v Praha 2, Vyšehrad - Indigo Kids -. - česko-anglická mateřská škola v Praze [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 231.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 233.
- BAŤKOVÁ, Růžena, et al. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. OCLC 84942027 S. 758.
