Stanislav Živný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislav Živný
Narození1. dubna 1912
Dačice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. srpna 1943 (ve věku 31 let)
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Povoláníodbojář
Znám jakoKlein
Politická stranaKomunistická strana Československa
ChoťRůžena Sapáková
DětiIvan Živný
RodičeJan Živný a Marie Macků
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Živný (1. dubna 1912 Dačice6. srpna 1943 Věznice Plötzensee) byl komunistický odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Stanislav Živný se narodil 1. dubna 1912 v Dačicích v rodině Jana Živného a Marie rozené Macků. Vystudoval dvouletou obchodní školu v Břeclavi, v mládí byl členem Junáka[1], později Komunistického svazu mládeže. Mezi lety 1929 a 1932 pracoval na Okresním úřadě v Mikulově, od října 1932 do března 1934 absolvoval základní vojenskou službu. Vstoupil do Komunistické strany Československa a pro své přesvědčení měl problémy s hledáním práce. Pracoval pro právníky v Mikulově a Pohořelicích, od 1. září 1938 v pojišťovně v Brně. Uměl velmi dobře německy.[2][3]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil do komunistického protinacistického odboje, stal se vedoucím městského ilegálního vedení KSČ v Brně. Používal krycí jméno Klein. Jeho první zatčení gestapem se událo 10. dubna 1939 náhodně před brněnským Německým domem, kdy se mu podařilo se obhájit a byl propuštěn. Podruhé byl zatčen na odbojářské schůzi, vězněn byl na Kounicových kolejích a poté v Breslau. V května 1940 byl navrácen do Brna kvůli vyšetřování probíhajícím po zatčení druhého městského vedení Komunistické strany. Podařilo se mu nasimulovat bolesti zubů a během vyšetření na zubní klinice uprchl. V ilegalitě žil až do roku 1942, kdy byl prozrazen konfidentem Vožďou. Během následující přestřelky postřelil jednoho z gestapáků, sám byl ale těžce raněn a opět uvězněn v Kounicových kolejích. V lednu 1943 byl opět převezen do Breslau, kde byl 24. května téhož roku lidovým soudem odsouzen k trestu smrti. Popraven gilotinou byl dne 6. srpna 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Stanislav Živný se 19. června 1937 se v Brně oženil s úřednicí Růženou Sapákovou. V roce 1943 se manželům narodil syn Ivan. Růžena Živná otěhotněla v době, kdy se její muž ukrýval před zatčením mj. na jedné z chat u Brněnské přehrady. Aby jej neprozradila, musela předstírat, že k otěhotnění došlo díky náhodné známosti.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Po Stanislavu Živném nese od roku 1961 název jedna z ulic v brněnské části Bystrc.[4]
  • Stanislavu Živnému byla v dnešní Živného ulici na domě 1/01 odhalena pamětní deska, která byla v roce 2022 přemístěna na nově zřízený pomník[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]