Dolní Chabry: Porovnání verzí
m editace uživatele 213.192.13.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Alena Pokorná značka: rychlé vrácení zpět |
Gramaticke značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
| počet katastrálních území = 1 |
| počet katastrálních území = 1 |
||
}} |
}} |
||
'''Dolní Chabry''' ({{Vjazyce2|de| |
'''Dolní Chabry''' ({{Vjazyce2|de|𝓯𝓻𝓮𝓪𝓴𝔂 island}}) jsou [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]], tvořící území [[Městská část a městský obvod|městské části]] '''Praha-Dolní Chabry''' v [[městská část a městský obvod|městském obvodu]] [[Praha 8]]. Je zde evidováno 66 ulic, 1089 adres a žije zde přes čtyři tisíce obyvatel. Dolní Chabry zahrnují celé původní '''Chabry''', které byly od poloviny [[16. století]] tvořeny dvěma osadami. '''Dolní Chabry''' měly centrum v okolí Bíleneckého náměstí a ulice Na Dolíku, '''[[Horní Chabry]]''' u dnešního Hrušovanského náměstí, původně návsi obklopené velkými usedlostmi,<ref name="mista">[http://mista.unas.cz/index.php?clanek=27 Dolní Chabry] {{Wayback|url=http://mista.unas.cz/index.php?clanek=27 |date=20091209024850 }}, mista.unas.cz, Jitka Bůžková, Michal Bůžek, 8. 8. 2007</ref> a ulic Na pěšině a Kobyliská.<ref name="zemepis">''Pražský dopravní zeměpis II, 2. část, Dolní Chabry'', [http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf DP kontakt 6/1999] {{Wayback|url=http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf|date=20101230091347}}, červen 1999, str. 14, pf (Pavel Fojtík), fp (František Prošek)</ref> Do roku 1951 patřila do chaberského katastrálního území i část dnešních Kobylis, včetně závěrečného úseku tramvajové tratě u vozovny Kobylisy.<ref name="zemepis" /> |
||
Dolní Chabry sousedí na západě s [[Čimice]]mi, na jihu s [[Kobylisy]], na východě s [[Ďáblice]]mi a s [[Březiněves|Březiněvsí]]; na severu pak s obcí [[Zdiby]] a její částí [[Brnky]]. |
Dolní Chabry sousedí na západě s [[Čimice]]mi, na jihu s [[Kobylisy]], na východě s [[Ďáblice]]mi a s [[Březiněves|Březiněvsí]]; na severu pak s obcí [[Zdiby]] a její částí [[Brnky]]. |
||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
== Pamětihodnosti == |
== Pamětihodnosti == |
||
{{Podrobně|Seznam kulturních památek v Dolních Chabrech}} |
{{Podrobně|Seznam kulturních památek v Dolních Chabrech}} |
||
*Nic zajimavyho to nema. |
|||
[[Soubor:Dolní Chabry kostel 6.jpg|náhled|Románský [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)|kostel Stětí sv. Jana Křtitele]]]] |
|||
Dolní Chabry jsou historicky zajímavé svým románským kostelem Stětí sv. Jana Křtitele z poslední čtvrtiny 12. století, barokním statkem nazvaný Knorův statek, obě stavby jsou kulturními památkami. Dále pozoruhodný je buližníkový [[Zkamenělý slouha|menhir]] v Ládevské ulici, pocházejícím patrně z nedalekého Ďáblického háje. Zajímavými drobnými stavbami dodávající starobylý ráz obce je zvonička na Hrušovanském nám. Votivní socha sv. Václava ve Spořické ulici. |
|||
* [[menhir]] [[Zkamenělý slouha]] (a druhý bezejmenný). Menhir popsal [[Eduard Štorch]] kolem roku 1914.<ref name="historie" /> |
|||
* [[kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)|kostel Stětí svatého Jana Křtitele]] – románský kostel s barokní zvonicí, na místě starších románských staveb |
|||
* [[Knorův statek]] (Duchoslavův) – [[baroko|barokní]] statek v podobě z roku [[1771]], č. p. 15, Na Dolíku 11,<ref name="mista" /> od roku [[1958]] [[kulturní památka]], možná má původ až v [[15. století]]<ref name="historie" /> V roce [[1963]] jej MNV Dolní Chabry zabral rodině Prušákových, v roce [[1974]] jej získalo [[Muzeum hlavního města Prahy]] a má v něm depozitář. Roku [[2003]] byl [[restituce|restituován]].<ref name="historie" /> |
|||
* [[socha]] [[svatý Václav|svatého Václava]] stojí na rohu bývalého pole mezi ulicemi Spořická a U Václava. Nápis odkazuje na rok původu [[1822]], kdy ji nechal postavit pan Napravil jako poděkování, že se podařilo oživit synka Václava téměř utopeného v zahradním [[bazén]]u.<ref name="historie" /> |
|||
* [[zvonice]] na Hrušovanském náměstí z roku [[1902]]; stále o ni pečuje rodina Stejskalova, která ji nechala postavit<ref name="historie" /> |
|||
== Doprava == |
== Doprava == |
||
[[Soubor:Dolní Chabry, K Drahani, otočka Dolní Chabry.jpg|náhled|Konečná stanice autobusu ''K [[Drahanské údolí|Drahani]]'']] |
[[Soubor:Dolní Chabry, K Drahani, otočka Dolní Chabry.jpg|náhled|Konečná stanice autobusu ''K [[Drahanské údolí|Drahani]]'']] |
||
Většinou na koni |
|||
Dolní Chabry se nacházejí po obou stranách frekventované Ústecké ulice, dříve takzvané [[rumburské silnice]] z Prahy na sever, poté [[silnice I/8]], dnes pražského pokračování [[silnice II/608]]. Silnice přes [[Ďáblice]] spojuje Chabry s nádražím, které v [[Čakovice|Čakovicích]] stojí od roku 1872; od Chaber je vzdálené asi 5 kilometrů. Podobně daleko je i libeňská vychovatelna, kde od roku 1910 končila elektrická tramvaj. Další historické spojení vedlo pěšky přes osadu [[Brnky]] a přívozem do [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztok]].<ref name="zemepis" /> |
|||
V roce [[1912]] byla přes Chabry zavedena historicky pravděpodobně druhá autobusová linka na území dnešní Prahy, jedna z prvních českých, jejíž provoz ukončila roku 1914 [[první světová válka]]. Provozoval ji mělnický podnikatel [[František Černý (dopravce)|František Černý]] a vedla z Josefského náměstí (dnes [[náměstí Republiky (Praha)|náměstí Republiky]]) oklikami přes Karlín, Libeň, Kobylisy, Bohnice, Chabry, Ďáblice a Březiněves do [[Mělník]]a. Jezdily na ní tři autobusy [[Laurin & Klement]] a celkem vykonaly 4 páry spojů v pracovní den.<ref name="zemepis" /> |
|||
V roce 1922 zavedla [[Československá pošta]] autobusovou linku č. 682 Praha – Odolena Voda, roku 1933 linku převzaly [[Československé státní dráhy]] a roku 1950 [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]]. Od roku 1931 jezdila přes Chabry soukromá autobusová linka do [[Vodochody|Vodochod]]. V letech 1956–1969 jezdila přes Horní Chabry linka z Prahy do Čimic. Po připojení k Praze byla do Dolních Chaber zavedena městská linka č. 162 z Kobylis. V letech 1973–1983 byly do Chaber prodlouženy z opačné strany vybrané spoje linky 152, jejíž základní trasa končila v Čimicích. Roku 1975 byla zavedena tangenciální linka 202 z Bohnic přes Čimice a Chabry do Čakovic.<ref name="zemepis">''Pražský dopravní zeměpis II, 2. část, Dolní Chabry'', [http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf DP kontakt 6/1999] {{Wayback|url=http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf |date=20101230091347 }}, červen 1999, str. 14, pf (Pavel Fojtík), fp (František Prošek)</ref> |
|||
Od stanice [[C (linka metra v Praze)|linky C metra]] [[Kobylisy (stanice metra)|Kobylisy]] jedou do Chaber linky [[Pražská integrovaná doprava|pražské dopravy]] 162 a 169, po Ústecké ulici projíždí Chabrami též svazek příměstských linek PID směrem na [[Odolena Voda|Odolenu Vodu]] a několik meziměstských linek. Doplňkovou funkci má tangenciální městská linka PID č. 202, která spojuje Dolní Chabry s dalšími čtvrtěmi na severu Prahy – především [[Bohnice]]mi, [[Čimice]]mi, [[Ďáblice]]mi a [[Čakovice]]mi. Meziměstské linky do [[Roudnice nad Labem]] přes Chabry jedou, ale nezastavují zde. |
|||
Od stanice MHD Měděnecká vede k severu modrá pěší turistická značená cesta do Veltěže, Čimic vede kolem konečné autobusu Dolní Chabry zelená turistická značka do Přemyšlení. |
|||
11. října 2017 zde byla zavedena noční autobusová linka č. 913 v trase Dolní Chabry - Točná. |
|||
== Fotogalerie == |
== Fotogalerie == |
Verze z 10. 5. 2024, 22:59
Praha-Dolní Chabry | |
---|---|
Chaberský dvůr s úřadem městské části a zvonička na Hrušovanském náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Správní obvod | Praha 8 |
Obvod | Praha 8 |
Statutární město | Praha |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′47″ s. š., 14°26′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 035 (2021)[1] |
Rozloha | 4,99 km² |
Katastrální území | Dolní Chabry |
PSČ | 184 00 |
Počet domů | 1 196 (2021)[1] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MČ | ÚMČ Praha-Dolní Chabry Hrušovanské náměstí 253/5 Praha-Dolní Chabry 184 00 Praha 8 dchabry@dchabry.cz |
Starostka | Mgr. Kateřina Šilhová Šafránková (nest./184 00.cz - ZA LEPŠÍ CHABRY) |
Oficiální web: www | |
Praha-Dolní Chabry | |
Další údaje | |
Kód MČ | 547301 |
Kód části obce | 400661 |
Kód k. ú. | 730599 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolní Chabry (německy 𝓯𝓻𝓮𝓪𝓴𝔂 island) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, tvořící území městské části Praha-Dolní Chabry v městském obvodu Praha 8. Je zde evidováno 66 ulic, 1089 adres a žije zde přes čtyři tisíce obyvatel. Dolní Chabry zahrnují celé původní Chabry, které byly od poloviny 16. století tvořeny dvěma osadami. Dolní Chabry měly centrum v okolí Bíleneckého náměstí a ulice Na Dolíku, Horní Chabry u dnešního Hrušovanského náměstí, původně návsi obklopené velkými usedlostmi,[2] a ulic Na pěšině a Kobyliská.[3] Do roku 1951 patřila do chaberského katastrálního území i část dnešních Kobylis, včetně závěrečného úseku tramvajové tratě u vozovny Kobylisy.[3]
Dolní Chabry sousedí na západě s Čimicemi, na jihu s Kobylisy, na východě s Ďáblicemi a s Březiněvsí; na severu pak s obcí Zdiby a její částí Brnky.
Historie
Starší osídlení
Na území Chaber byly nalezeny zbytky pravěkého osídlení. U bývalé cihelny pana Malinského, za hřbitovem na severním konci ulice Pod Zámečkem, byl nalezen v druhotném uložení soubor buližníkových opracovaných nástrojů, ale i kostí mamutů a dalších pleistocénních zvířat, srtsnatých nosorožců, bizonů, sobů a vlků. U silnice do Zdib, asi 300 m severně od vsi, byly ve výkopu pro plyn objeveny nástroje z buližníku a křemene.
V roce 1926 byla na území obce nalezena keramika lidu s vypichovanou keramikou, avšak přesné místo nálezu nebylo zdokumentováno a upadlo v pozapomnění. V oblasti Beranovy cihelny (východně od ulic Dopraváků a V Kratinách) byly nalezeny pozůstatky po lidu kultury se zvoncovitými poháry, v Malinského cihelně i v okolí Perštejnské ulice po lidu kultury s nálevkovitými poháry. Na blíže nepopsaných místech byly nalezeny i stopy řivnáčské kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Pohřebiště únětické kultury bylo nalezeno ve Žďárské ulici, v Malinského cihelně zbytky knovízské kultury. Keramický a bronzový odpad byl nalezen i na mnoha dalších místech. Byly nalezeny zbytky dvou osad bylanské kultury, v prostoru Malinského cihelny a v prostoru ulic Pod Václavem, Dvořákova a Libochovická, pohřebiště bylo v místech ulice Do Rybníčků. V ulicích Doksanská a V Americe a U Rybníčku byly nalezeny zbytky po keltské kultuře z mladší doby železné. Ve Špinarově cihelně a na dalších místech byly nalezeny germánské hroby a zbytky osad a pozůstatky germány donesených předmětů římské výroby. Z pozdější doby byla nalezena kruhová keramika a doklady výroby nití. Slovanské kultury, které se zde zřejmě objevily po polovině 6. století, jsou doloženy jen ojedinělými nálezy vztahujícími se k období let 950 – 1150. U kostela Stětí sv. Jana Křtitele byly nalezeny raně středověké hroby z 11. století.[4]
Historie vsi
První dochovaný záznam je z listiny z roku 1092, kterou Konrád Brněnský „ves Chrabercych“ daroval Ostrovskému klášteru. Předpokládá se, že název vsi zněl původně Chrabři a byl odvozen z chrabrosti (udatnosti) obyvatel. Krátce po roce 1400 první „r“ z názvu vymizelo, ještě v roce 1433 je však doloženo. Centrem vsi byl kostel Stětí sv. Jana Křtitele, původně z 11. století, který byl zároveň hrobkou významné osoby. Ostrovský klášter v polovině 12. století jej nechal nahradit rotundou, patřící průměrem 12,60 m mezi největší v Čechách. Dnešní kostel je podle archeologických průzkumů již třetí stejného zasvěcení na tomto místě a pochází z poslední čtvrtiny 12. století, kdy jej nechal postavit nový vlastník obce, Strahovský klášter. Od roku 1352 byl kostel farní. V listině papeže Řehoře X. pro Strahovský klášter z roku 1273 je ves nazývána latinsky „Graber“. V roce 1410 ves popisuje Urbář strahovský.[4]
Ve 13. století patřily Chabry do Mladoboleslavské župy, později do Kouřimského kraje. Od 16. století byla ves rozdělena do dvou částí, Dolní Chabry a Horní Chabry – poprvé se zmínka o Dolejších Chabrech objevuje roku 1528, Hořejší Chabry v roce 1538. Hořejší Chabry se skládaly z 8 velkých gruntů. Od poloviny 16. století byly oboje Chabry odděleny, měly vlastní rychtáře a většinou i jinou vrchnost, od roku 1719 až do zavedení obecního zřízení roku 1850 však byly sloučeny pod stejného vlastníka, Staré město pražské.[4] V roce 1850 při zavedení obecního zřízení byla zřízena politická obec Chabry-Čimice, k níž patřily Dolní Chabry, Horní Chabry a Čimice,[5] Čimice však v jejím rámci tvořily vlastní katastrální území.[3] Koncem 19. století proběhly na území Chaber pokusy o těžbu zlata.[3]
Za třicetileté války přestaly být Chabry farní obcí a připadly pod kostel svatého Václava na Proseku. Od třicetileté války do roku 1927 byla součástí politického okresu Karlín, v letech 1927 – 1942 okresu Praha-venkov, do roku 1967 v okrese Praha-východ.[4] V roce 1927 započala parcelace pozemků pro výstavbu rodinných domků,[4] které se v následujících desetiletích staly hlavní částí chaberské zástavby. V roce 1930 bylo v Chabrech 126 domů, v roce 1940 již 199.[4] V roce 1955 byla v Chabrech zřízena pošta, od roku 1835 až do té doby spadaly pod zdibskou.[3] Zatímco Čimice byly k Praze připojeny již roku 1960,[3] zbylá obec Dolní Chabry, zahrnující i Horní Chabry, byla připojena k Praze, k městskému obvodu Praha 8, až 1. ledna 1968, zároveň byl zachován její místní národní výbor.[4][6]
Organizovaná školní výuka začala v Chabrech roku 1780, první škola však byla postavena až v letech 1823 – 1824, roku 1866 bylo přistavěno patro a školu navštěvovaly i děti z Čimic, Veltěže, Zdib a Brnek. Roku 1937 byla ve Spořické ulici postavena nová škola, která však svému účelu začala sloužit až po válce, stará škola začala sloužit jako mateřská škola a zároveň byla v obci zřízena i druhá mateřská škola. Roku 1993 byly k nové škole přistavěny tělocvična a šatny.[4]
V jižní části Chaber, těsně u jejich dnešních hranic s Kobylisy, stojí obchodní centrum Bauhaus. Při ulici Ústecká ve střední části Chaber bylo v roce 2015 otevřeno nové nákupní centrum se supermarketem Billa. V přilehlé lokalitě, zvané Beranov, se nacházejí okolo trojmezí Chaber, Kobylis a Čimic různé průmyslové objekty a sklady. V Chabrech se několik potůčků sbíhá v Drahanský potok, na území Chaber je několik rybníků a nádrží. Na území městské části je vybudovaná skládka směsného odpadu. V současnosti se však již nevyužívá a je rekultivovaná.
Pamětihodnosti
- Nic zajimavyho to nema.
Doprava
Většinou na koni
Fotogalerie
-
Typická zástavba vilek a rodinných domků
-
Bývalý Úřad městské části, dnes v domě sídlí Cukrárna Na Pěšině
-
Barokní Knorův statek
-
Prostřední rybník
-
Hřbitov s kaplí
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Dolní Chabry Archivováno 9. 12. 2009 na Wayback Machine., mista.unas.cz, Jitka Bůžková, Michal Bůžek, 8. 8. 2007
- ↑ a b c d e f Pražský dopravní zeměpis II, 2. část, Dolní Chabry, DP kontakt 6/1999 Archivováno 30. 12. 2010 na Wayback Machine., červen 1999, str. 14, pf (Pavel Fojtík), fp (František Prošek)
- ↑ a b c d e f g h Historie Dolních Chaber Archivováno 3. 8. 2009 na Wayback Machine., městská část Praha-Dolní Chabry (Jana Snížková, Mgr. Milan Jančo, Martin Snížek a další)
- ↑ Menhir – neoficiální stránky Dolních Chaber
- ↑ Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, částka 42/1967, § 19 a 20
Literatura
- ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy…, 1901. Dostupné online. – kapitola Chabry Dolní, s. 187–190.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Chabry na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa Dolní Chabry na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
- Oficiální stránky Dolních Chaber