Spaso-preobraženský chrám (Pskov)
| Spaso-preobraženský chrám | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Rusko, Ruské impérium,  Sovětský svaz a  Ruské carství |
| Souřadnice | 57°48′22″ s. š., 28°19′45,01″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Pskovská eparchie |
| Zasvěcení | Proměnění Páně |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | polovina 12. století |
| Specifikace | |
| Délka | 16,5 m |
| Šířka | 15,3 m |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | vápenec, cihly |
| Další informace | |
| Adresa | Pskov, Rusko |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | 6010030004 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spaso-preobraženský chrám (rusky Спасо-Преображенский собор) je pravoslavný chrám, nejstarší objekt Mirožského kláštera v ruském Pskově. Ceněn je zejména pro fresky z 12. století. V rámci chrámů pskovské architektonické školy byl roku 2019 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o chrámu pochází z Novgorodského prvního letopisu z roku 1156, tentýž pramen také přisuzuje založení chrámu novgorodskému biskupu Nifontovi. Někdy na konci 1. poloviny 12. století potom také pravděpodobně vznikla z rukou řeckých mistrů vnitřní fresková výzdoba. Ty byla v 17. století během přestavby chrámu zabílena, díky čemuž se dodnes dochovalo asi 80 % původní výmalby. Ta byla ovšem poškozena v letech 1900-1901, kdy byla asi polovina fresek neodborně obnovena. Další práce na obnově probíhaly od 20. let 20. století.[1][1]
V současnosti slouží chrám jako muzeum, bohoslužby se zde konají jen výjimečně.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tvar chrámu je pro staroruskou architekturu netypický - hlavní objem stavby tvoří rovnoramenný kříž, na východě prodloužený o apsidu. Místa mezi rameny kříže zaplňují výrazně nižší čtvercové přístavby, do nichž se vchází zevnitř pouze úzkými průchody. Ačkoliv tak má budova obdélníkový půdorys, dominantní hmota ve tvaru kříže je dobře patrná zevnitř i z vně.
Tato forma posloužila jako vzor při stavbě Chrámu Narození přesvaté Bohorodice v Snětogorském klášteře.
Fresky[editovat | editovat zdroj]
Chrám byl původně uvnitř vyzdoben freskami od úrovně podlah až po kupoli. Výmalbu provedli neznámí řečtí mistři ve 30. a 40. letech 12. století. Jejich mimořádnost spočívá ve vysoké umělecké úrovni, promyšlené ikonografické koncepci a také v tom, že se dochoval téměř celý soubor maleb. V Rusku neexistují žádné jiné podobné fresky, srovnatelné jsou pouze s některými sicilskými díly taktéž původem z 12. století.
Ústředním tématem je sjednocení lidské a božské podstaty v božím synu a Kristova oběť, kterou vykoupil lidstvo. V konše je vyobrazen deisis a poslední večeře, v kupoli nanebevstoupení Páně.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
-
-
-
-
nanebevstoupení Páně (kupole) -
-
-
-
zvěstování Panny Marie -
sesoupení Krista do pekel -
-
oplakávání -
-
.jpg)
_%D0%B2_%D0%9F%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B5.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Спасо-Преображенский собор Мирожского монастыря na ruské Wikipedii.
- ↑ a b История создания, жизни и реставрации Спасо-Преображенского собора Мирожского монастыря. Часть вторая. XV – начало XVIII века Продолжение. Начало см. в № 33 (454) от 2-8 сентября 2009 г.. История Пскова и Псковской области [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spaso-preobraženský chrám na Wikimedia Commons
