Sophie von Dönhoff
| Sophie von Dönhoff | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Sophie Juliane Friederike von Dönhoff |
| Narození | 17. října 1768 Uljanovskoje |
| Úmrtí | 28. ledna 1834 (ve věku 65 let) Heckelberg-Brunow |
| Místo pohřbení | Braniborsko |
| Povolání | dvorní dáma |
| Choť | Fridrich Vilém II. Pruský |
| Děti | Friedrich Wilhelm von Brandenburg Countess Julie von Brandenburg |
| Rodiče | Friedrich Wilhelm von Dönhoff a Sophie Charlotte von Langermann |
| Rod | Dönhoffové |
| Příbuzní | Wilhelm von Brandenburg, Friedrich von Brandenburg, Gustav Graf von Brandenburg[1], Charlotte Gräfin von Brandenburg[1], Julie Gräfin von Brandenburg[1], Mathilde Gräfin von Brandenburg[1], Elisabeth Gräfin von Brandenburg[1] a Alexandra Gräfin von Brandenburg[1] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sophie Juliane Friederike von Dönhoff (17. října 1768 Klein Beynuhnen (dnes Uljanovskoje), Východní Prusko – 28. ledna 1834 Heckelberg-Brunow) byla pruská hraběnka a manželka pruského krále Fridrich Viléma II.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Jejími rodiči byli hrabě Friedrich Wilhelm von Dönhoff (1723–1774) a Sophie Charlotte von Langermann (1740–1793), dcera generála Adolfa Friedricha von Langermanna.
Od roku 1789 byla Sophie von Dönhoff dvorní dámou pruské královny Frederiky Luisy. V roce 1790 se prodala za pruského krále Fridricha Viléma II., šlo o morganatický sňatek, a to přestože byl král stále ženat s královnou Frederike Luisou. Manželství uzavřeli v kapli na zámku Charlottenburgu. Sophie Juliane Friederike von Dönhoff vynikala ve hře na klavír a ve zpěvu. V roce 1792 došlo k odloučení manželů z rozdílných důvodů. Pruský král byl pod vlivem Hanse Rudolfa von Bischoffwerdera a Vilemíny Enke a Sophie von Dönhoff se snažila toto spojení oslabit, a Fridrich Vilém II. odmítal její vměšování do politických záležitostí. Následně odešla do švýcarského exilu s roční rentou 8000 tolarů. V roce 1795 po sestře zdědila panství Angermünde ve Východním Prusku. V roce 1805 získala panství Beerbaum (dnešní Heckelberg-Brunow).
Potomci[editovat | editovat zdroj]
S pruským králem měla dvě děti, dcera se narodila až ve švýcarském exilu.
- Fridrich Vilém Braniborský (1792–1850), pozdější pruský ministerský předseda
- Sophie (Julie) Braniborská (1793–1848), provdána za vévodu Ferdinanda von Anhalt-Köthen
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophie von Dönhoff na německé Wikipedii.
Externí Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sophie von Dönhoff na Wikimedia Commons - Sophie von Dönhoff - FrauenOrte Land Brandenburg. FrauenOrte Land Brandenburg [online]. 2022-11-21 [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.
- Morganatische Ehen in der Heraldik. www.welt-der-wappen.de [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. (německy)
