Slavkovský formát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Země Slavkovského formátu

Slavkovský formát (německy Austerlitz format), neformálně též Slavkov či S3, je jednotka regionální mezivládní spolupráce mezi Českem, Slovenskem a Rakouskem. Slavkovský formát vznikl v lednu 2015 jako jistá alternativa regionální spolupráce ve Střední Evropě, poté, co se ukázalo, že integrace Rakouska do Visegrádské skupiny není reálná. Při vzniku formátu vyvstaly zejména v Polsku obavy, zda nenaruší visegrádskou spolupráci, což ale představitelé Česka a Slovenska odmítli.[1] K založení skupiny došlo ve Slavkově u Brna (odtud název), zakladateli byli Robert Fico, Werner Faymann a Bohuslav Sobotka. Při založení byla přijata tzv. Slavkovská deklarace.[2] Předsednictví ve skupině rotuje mezi všemi třemi zeměmi, trvá vždy jeden rok, ke střídání dochází vždy v červenci.[3] Nejsou ustaveny žádné nadnárodní orgány, k jednání se scházejí premiéři tří zemí nebo ministři zahraničí. Někdy skupina ke svému jednání přizve i hosta, například v srpnu 2017 to byl francouzský prezident Emmanuel Macron.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DOSTÁL, Vít; NIČ, Milan. Slavkov 2015, symbol spolupráce s Rakouskem. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2015-02-04 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  2. SYCHROVÁ, Věra. Premiéři Česka, Slovenska a Rakouska podepsali Slavkovskou deklaraci. Brněnský deník. 2015-01-29. Dostupné online [cit. 2021-10-16]. 
  3. FRANĚK, Robert. Slavkovský formát – prohloubení regionální spolupráce ve střední Evropě. www.euroskop.cz [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  4. Premiéři jednali ve Slavkovském formátu o hospodářské a sociální konvergenci, bezpečnosti i migraci. www.vlada.cz [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • KOŘAN, Michal, et al. Česká zahraniční politika v roce 2015: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů Praha, 2016. 514 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87558-26-3. S. 116–119. 
  • Slavkovská deklarace – pracovní překlad na webu ministerstva zahraničních věcí [PDF online]