Signalizační systém č. 5

Signalizační systém č. 5 (SS5) je multifrekvenční (MF) systém telefonní signalizace, který se používal od 70. let 20. století pro automatické spojování mezinárodních hovorů (anglicky International Direct Distance Dialing, IDDD). Mezinárodně byl označován CCITT5 nebo CC5.^[1] Byl také přezdíván Atlantic Code, protože se používal pro první automatické spojování hovorů mezi Evropou a Severní Amerikou.

Signalizační systémy v té době používaly signalizaci v přenosovém kanálu, což znamená, že signalizace používala stejný kanál jako médium (hovor), který řídily. SS5 byl navržený pro mezikontinentální provoz, pro který se obvykle používaly dlouhé pozemní a podmořské kabely a družicové spojení přes geostacionární družice. Páteřní linky používající satelitní spoje využívaly potlačování ozvěny realizované v jejich koncových bodech. SS5 byl speciálně navržen tak, aby fungoval na těchto spojích.

SS5 je založen na multifrekvenční (MF) signalizaci Bell System známého v CCITT jako Regional System R1, a používal šest signalizačních frekvencí: 700 Hz (A), 900 Hz (B), 1100 Hz (C), 1300 Hz (D), 1500 Hz (E) a 1700 Hz (F). Prvních pět frekvencí se používalo v kódu dva z pěti pro reprezentaci číslic telefonního čísla, a poslední frekvence v kombinace s jednou další reprezentovala začátek nebo konec posloupnosti číslic. Kombinace dvou frekvencí sloužily pro kódování následujících signálů:

Dvojice frekvencí						Kód	Signál
A	B	C	D	E	F	Kód	Signál
X	X					1	číslice 1
X		X				2	číslice 2
	X	X				3	číslice 3
X			X			4	číslice 4
	X		X			5	číslice 5
		X	X			6	číslice 6
X				X		7	číslice 7
	X			X		8	číslice 8
		X		X		9	číslice 9
			X	X		0	číslice 0
X					X	11	kód 11 nebo předvolba pro dosažení libovolného mezinárodního operátora v zemi
	X				X	12	kód 12 nebo předvolba pro dosažení určitého mezinárodního operátora v zemi
		X			X	13	kód 13, klíčovací předvolba (KP1) kde následující číslice neobsahují kód země (terminálový provoz)
			X		X	14	kód 14, klíčovací předvolba (KP2) kde následující číslice obsahují kód země (tranzitní provoz)
				X	X	15	kód 15, kód ukončení klíčování (KF nebo End-of-keying), který dává registru pokyn, aby nečekal na další číslice

Frekvenční kód 2 ze 6 se používal pro předávání číslic mezi registry v tradičních mezinárodních ústřednách. Každá číslice trvala 55 ms s 55 ms mezičíslicovou pauzou (anglicky Inter-digital pause, IDP) a posloupnost byla posílána bez prodlev zjištění, aby potlačování ozvěn nevypnul dopředný přenos, protože spoje byly často satelitní. Prvním kódem byl klíčovací prefix (a KP) pro indikaci cílového nebo tranzitního spojení a posledním kódem byl kód 15 neboli konec klíčování (KF).

Kromě toho se pro linkovou signalizaci používal dvoufrekvenční kód (2VF), který používal vázaná posloupnosti frekvencí 2400 Hz a 2600 Hz místo souvislého tónu SF, aby došlo k obsazení linky na začátku spojení přes daný spoj a jejímu uvolnění na konci hovoru – dlouho poté, co cenný registr poslal 15 nebo KF a odpojil se od hovoru. Tento linkový signalizační prvek byl 2VF, aby se zavedla možnost více významů a vypnutí tónu naprázdno, aby stovky kanálů v přenosovém médiu nevysílaly současně tyto tóny.

Zneužití a podvody[editovat | editovat zdroj]

Nedostatky SS5 byly široce známy jako příčina „Blue box podvodů“, které umožňovaly telefonním phreakerům, jakými byl např. Captain Crunch (John Draper), zneužívat telefonní systém a uskutečňovat telefonní hovory zdarma, případně využívat další funkce. SS5 byl zneužíván vysláním signálu „seize“, který simuloval z účastnické telefonní linky vzdálenou ústřednu, která neměla žádné prostředky pro zjištění, že signalizace nepochází z legitimní ústředny.

Toto podvody byly důvodem pro rozšíření Signalizačního systému č. 7 (SS7) jako náhrady za SS5.