Sedlec (hradiště)
| Sedlec | |
|---|---|
.jpg) Vrcholová partie Bažantího vrchu | |
| Poloha | |
| Adresa | Bažantí vrch, Sedlec, Karlovy Vary,  Česko |
| Souřadnice | 50°14′39,87″ s. š., 12°50′40,24″ v. d. |
  Sedlec | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32399/4-1033 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlec je raně středověké hradiště s nejasnou lokalizací. Ve dvanáctém století bylo součástí hradské soustavy a z písemných pramenů jsou známá jména některých kastelánů. Obyvatelé okolního kraje se označovali jako Sedlčané.[1] Hradiště údajně stávalo na rozlehlé vrcholové plošině Bažantího vrchu (v minulosti zvaného Gobes) nad levým břehem řeky Rolavy západně od Sedlce na okraji Karlových Varů.
Někteří badatelé se domnívají, že právě zde stávalo hradiště Sedličanů, jiní tuto teorii odmítají s tím, že toto hradiště bývalo v prostoru obce Sedlec, patrně poblíž kostela svaté Anny. Je však zřejmé, že Bažantí vrch byl kdysi osídlen a nejspíš i opevněn. Formu a dobu jeho osídlení se však pro nedostatek střepového materiálu nepodařilo dosud spolehlivě určit. Již po staletí se ovšem na Bažantím vrchu nacházejí velké kusy železné strusky.[2]
Sedlčané (též Sedličané) byli nejstaršími slovanskými obyvateli Karlovarska a drželi území Sedlecka (později Loketska) až do příchodu Přemyslovců. Celý kraj byl nazýván Sedleckem až do první třetiny 13. století. V období sedlecké župy v 11. a 12. století obhospodařoval tento slovanský kmen území i nedaleké Staré Role.[3]
V devatenáctém století byly na vrchu údajně pozorovány pozůstatky opevnění, ale během povrchového výzkumu z roku 1978 nebyly na lokalitě učiněny žádné nálezy.[4] Přesto je vrch chráněn jako kulturní památka.[5] Je také možné, že hradiště zcela zaniklo v důsledku těžby kamene.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Sedlec, s. 282.
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Magická místa Karlovarského kraje: průvodce vnitřní krajinou západočeských lázní. 2. vyd. Karlovy Vary: AZUS Březová, 2015. 164 s. ISBN 978-80-260-8356-6. Kapitola Tajuplné rozmarnosti Karlovarského kraje, s. 56.
- ↑ FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí. 1. vyd. Karlovy Vary: Garmond, 2014. 198 s. ISBN 978-80-260-8794-6. Kapitola Stará Role; Sedlec, s. 17, 44.
- ↑ Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-12]. Identifikátor záznamu 143970 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Tašovice, s. 375.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CHOC, P. Acta regionalia 1970–1971. Sborník vlastivědných prací Společnosti přátel starožitností. In: Praha: Společnost přátel starožitností, 1972. S. 45–64.
- KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Slovanská hradiště v povodí Ohře na Loketsku. In: DOSTÁL, B.; VIGNATIOVÁ, Jana. Slované 6.–10. století. Sborník referátů ze sympozia Břeclav – Pohansko. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1980. S. 107–113.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradiště na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sedlec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
