Samuelova jeskyně
| Samuelova jeskyně | |
|---|---|
 Samuelova jeskyně | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Sloup v Čechách |
| Zeměpisné souřadnice | 50°44′5,28″ s. š., 14°35′21,12″ v. d. |
  Samuelova jeskyně | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Samuelova jeskyně je umělý skalní útvar u obce Sloup v Čechách na Českolipsku z 18. století. Jedná se o skalní obydlí, vytesané místním poustevníkem Samuelem Görnerem. Z geomorfologického hlediska okolní skály náležejí do Zákupské pahorkatiny.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rodák z obce Sloup, poustevník Samuel Görner si vytesal (či nechal vytesat[1]) v roce 1718 ve skále, dříve pojmenované jako Spitziger Stein, tj. Špičatý kámen, poblíž své vesnice jeskyni, kterou používal jako své obydlí, resp. poustevnu[2]. V ní se věnoval broušení skleněných čoček, výrobě brýlí a dalekohledů. Strávil tu 17 let, v roce 1735 odešel na nedaleký hrad Sloup, na jehož vrcholu je jeho socha s dalekohledem. [3] V roce 1742 utekl na čas ve strachu před pruským vojskem do Prahy, v roce 1756 odešel na pouť do Říma, odkud se vrátil roku 1760. Ke konci života se přestěhoval k Příbrami, kde byl oloupen a zavražděn.[4]
V roce 1897 byl v jedné z místností na stěnu zhotoven německy psaný nápis, připomínající působení poustevníka v jeskyni a na skále byla vytvořena vyhlídka. V roce 2002 sem byly instalovány nové české a německé popisné tabulky a o rok později byl prostor zrenovován obcí a podnikem Lesy ČR.
Popis poustevny[editovat | editovat zdroj]
Poustevna má dvě ve skále vytesané místnosti: předsíňku, která sloužila zároveň jako kuchyňka (dochován do skály vytesaný dymník, který odváděl kouř z ohniště) a obytnou místnost 6 x 2,5 metru, opatřenou dvěma okny (okna byla původně zasklena, zasklení se nedochovalo, okna byla později zajištěna mřížemi). Ke vchodu do poustevny vede řada do skály vytesaných schodů.
Přístup pro turisty[editovat | editovat zdroj]
Od parkoviště pod hradem Sloup vedou navigační šipky přes obec na kraj lesa, odtud je dosti příkrá cesta, opatřená v serpentinách zábradlím vzhůru ke skalám. [5]
Galérie fotografií[editovat | editovat zdroj]
-
Samuelova jeskyně vnitřek -
Samuelova jeskyně okno -
Samuelova jeskyně vnitřek 2 -
Vyhlídka nad jeskyní
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KÜHN, Petr. Samuelova jeskyně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2003, roč. 12, s. 417. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-06-7.
- ↑ Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola Král skalních hradů, s. 117.
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Samuelova jeskyně, s. 135.
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Samuelova jeskyně, s. 158.
- ↑ Českolipsko do kapsy, s. 138
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuelova jeskyně na Wikimedia Commons - Web obce Sloup
- Podrobný popis na webu Lužických hor
