Rychnůvek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rychnůvek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecPřední Výtoň
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel326 (1910)
Katastrální územíJasánky
Nadmořská výška750 m n. m.
Počet domů47 (1910)
Rychnůvek
Rychnůvek
Další údaje
Zaniklé obce.cz761
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychnůvek (také Německý Rychnov nebo Rychnov u Frymburku, německy Deutsch Reichenau) je zaniklá osada v nadmořské výšce kolem 750 metrů v katastrálním území Jasánky, na území obce Přední Výtoň v okrese Český Krumlov. V letech 1869–1930 byl Rychnůvek veden pod názvem Německý Rychnov jako osada obce Reiterschlag (Pasečná) v okrese Kaplice, v roce 1950 jako osada obce Frymburk v okrese Kaplice, v dalších letech jako osada zanikl.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osadu poprvé zmiňuje rožmberský urbář z roku 1379.[2] V roce 1384 zde byla plebánie, později farnost; ta pak byla v roce 1783 povýšena na děkanství. V letech 1790–1856 zde existoval vikariát, který zahrnoval několik farností. Do farnosti Rychnůvek patřily osady Rychnůvek, Pasečná, Jasánky, Otov, Růžový Vrch, Horní Hraničná, Dolní Hraničná, Muckenschlag (Komáří Paseka), Horní Ureš, Rožnov, Pernek, Svatý Tomáš, Mezilesí (německy Multerberg), Linda, Multerberské chalupy (německy Multerberger Waldhäuser) a Lindské Chalupy.[3]

Od roku 1893 byla v Rychnůvku pošta.[zdroj⁠?] Zdejší školu navštěvovalo až dvě stě dětí z okolí.[4] V zimě 1904/1905 zde (podle školní kroniky) napadlo osm metrů sněhu.[5]

Dne 21. září 1938 byl ve službě smrtelně zraněn velitel místní četnické stanice vrchní strážmistr četnictva Antonín Měsíček. U vsi Reiterschlag (Pasečná) byl ze zálohy střelen příslušníky Freikorpsu.[6]

V roce 1930 zde stálo 49 domů a žilo 300 obyvatel. Po druhé světové válce byla většina obyvatel německé národnosti vysídlena a v roce 1950 zde žilo 62 obyvatel. V dalších letech Rychnůvek zanikl.[1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 288 318 315 325 326 294 300 62
Domy 33 42 44 47 47 46 49 35

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Václava v Rychnůvku byla původně gotická stavba ze 14. století přestavěná v roce 1673. Kostel byl jednolodní, obdélníkový. Loď byla sklenuta čtyřmi křížovými klenbami, presbytář byl sklenut křížovou klenbou, triumfální oblouk byl půlkruhový. Kruchta na dvou pilířích byla podklenuta křížovou klenbou. V roce 1959 byl kostel zbourán. Místo, kde kostel stával, je nyní označeno velkým křížem.[2][8][9] Gotická socha Madony z 3. čtvrtletí 14. století, dříve umístná na hlavním oltáři byla před demolicí kostela zachráněna a po celou druhou polovinu 20. století provizorně umístna ve vitríně bočního oltáře sv. Linharta v kostele sv. Bartoloměje ve Frymburku, kam Rychnůvek farní správou v té době náležel. Někdy po roce 2005, kdy správu zaniklé farnosti převzal klášter Vyšší Brod, byla přemístěna do klášterního depozitáře a objevila se na výstavě středověkého umění pořádané v rámci české části hornorakouské Zemské výstavy 2013/14.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-07-07]. S. 493. Dostupné online. 
  2. a b Zaniklá farnost Rychnůvek. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  3. VENUŠOVÁ, Petra. Historie obce Rychnůvek od roku 1900 až do jejího zániku. České Budějovice, 2018. Bakalářská práce. Vedoucí práce Jiří Dvořák.
  4. TOMS, Bohumil. Rychnůvek. www.zanikleobce.cz [online]. Pavel Beran, 2008-03-23 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  5. HUDIČÁK, Petr; MRÁZKOVÁ, Zdena; ŠPINAR, Jindřich. Šumava: krajina pod sněhem. 2. vyd. Český Krumlov: Českokrumlovský rozvojový fond, 2017. 257 s. ISBN 978-80-905916-7-7. S. 156–157. 
  6. Pomník Antonín Měsíček [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-07-07]. S. 631. Dostupné online. 
  8. WIRTH, Zdeněk, a kol. Umělecké památky Čech. Praha: Československé akademie věd, 1957. 938 s. 
  9. 13903 #obsah kostel sv. Václava v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]