Rudolf Konstantin Vratislav z Mitrovic
| Rudolf Konstantin hrabě Vratislav z Mitrovic | |
|---|---|
 Erb rodu Vratislavů z Mitrovic | |
| Nejvyšší komoří arcivévody Štěpána | |
| Ve funkci: 1865 – 1867 | |
| Okresní hejtman v Jílovém u Prahy | |
| Ve funkci: 1849 – 1854 | |
| Hejtman Litoměřického kraje | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Narození | 12. srpna 1811 |
| Úmrtí | 30. listopadu 1874 (ve věku 63 let) |
| Rodiče | Karel Vratislav z Mitrovic |
| Příbuzní | Karolina Marie Vratislavová z Mitrovic (sourozenec) Pavel Alois Klar (sestřin manžel) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Konstantin hrabě Vratislav z Mitrovic a Schönfeldu (Rudolf Constantin Reichsgraf Wratislaw von Mitrowicz und Schönfeld) (12. srpna 1811, Koloděje nad Lužnicí – 30. listopadu 1874, Praha) byl český šlechtic, rakouský státní úředník a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával různé funkce ve správě okresů a krajů v Čechách. Kariéru završil jako nejvyšší komoří arcivévody Štěpána.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého šlechtického rodu Vratislavů z Mitrovic, patřil k linii, která od roku 1741 užívala příjmení Vratislav-Schönfeld.[1] Narodil se na zámku v Kolodějích nad Lužnicí jako mladší syn hraběte Karla Vratislava z Mitrovic (1772–1823) a jeho manželky Terezie, rozené Bergerové z Lümingenu (1777–1834). Studoval na Tereziánské akademii ve Vídni a absolvoval práva, kromě němčiny a češtiny ovládal latinu, italštinu a francouzštinu.[2] V roce 1833 vstoupil do státních služeb, začínal jako konceptní praktikant u krajských úřadů v Jičíně a Plzni, v letech 1838–1843 byl nadpočetným krajským komisařem v Českých Budějovicích. Po krátké službě u dvorské kanceláře ve Vídni (1843–1844) se vrátil do Čech a byl guberniálním tajemníkem, později guberniálním radou v Praze (1844–1848). V revolučním roce 1848 byl civilním komisařem III. armádního sboru, poté působil jako krajský hejtman v Litoměřicích (1848–1849). Po reorganizaci státní správy a zřízení nových okresů byl v letech 1849–1854 okresním hejtmanem v Jílovém u Prahy. Od roku 1854 působil v Praze jako rada českého místodržitelství. Ze státních služeb byl propuštěn v roce 1865 s titulem dvorního rady a přešel ke dvoru arcivévody Štěpána, s nímž se znal již z dřívějších let. V letech 1865–1867 byl nejvyšším komořím arcivévody Štěpána a v roce 1866 obdržel titul c. k. tajného rady. Poslední léta strávil v Praze, kde také zemřel. Po smrti vzdáleného příbuzného Evžena Vratislava (1780–1867) užíval jako nejstarší člen rodu dědičnou čestnou hodnost nejvyššího kuchmistra Českého království.[3] V soukromí se zajímal o genealogii a heraldiku, jeho sbírka je uložena v Archivu Národního muzea.[4]
Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Kristina Běšinová z Běšin (1812–1850), podruhé se oženil v roce 1860 s hraběnkou Natálií von Mirbach-Kosmanos (1836–1907). Obě manželství zůstala bezdětná.
Jeho sestra Karolína (1816–1895) byla manželkou Pavla Aloise Klara (1801–1860), ředitele Klárova ústavu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; heslo Vratislav, s. 1007–1008
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 172 ISBN 978-80-7469-103-4
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1874; s. 977 dostupné online
- ↑ WOITSCHOVÁ, Klára: Genealogická a heraldická sbírka Rudolfa Konstantina Vratislava z Mitrovic in: Časopis Národního muzea; Praha, 2011; s. 74–85 ISSN 1214-0627
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0
- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
