Rudolf Barvíř

Mjr. Rudolf Barvíř
Mjr. Rudolf Barvíř
Narození	15. srpna 1911; Hranice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. října 1944 (ve věku 33 let); Helmsdale; Skotsko
Příčina úmrtí	letecká nehoda
Místo pohřbení	Tain, hřbitov St. Duthus, sekce F, hrob 22
Národnost	česká
Vzdělání	nedokončené vysokoškolské
Alma mater	Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Povolání	telegrafista a střelec
Zaměstnavatel	Royal Air Force
Rodiče	Jan Barvíř a Ludmila Králová
	člen Sokola
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Major Rudolf Barvíř (15. srpna 1911 Hranice – 29. října 1944 Helmsdale) byl český palubní telegrafista a střelec 311. československé bombardovací perutě padlý v druhé světové válce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Barvíř se narodil v 15. srpna 1911 v Hranicích v rodině řezníka Jana Barvíře a jeho ženy Ludmily rozené Králové. Studoval na reálném gymnáziu v Hranicích a poté na Praze XII, kde v roce 1935 maturoval. Následně nastoupil na fakultu všeobecného lékařství v Brně. Byl členem Sokola.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 a následném uzavření českých vysokých škol byl nucen Rudolf Barvíř studium ukončit. Opustil Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko odešel do Palestiny, kde se přihlásil do Československé zahraniční armády. V roce 1943 byl odeslán do Velké Británie, kde byl zařazen do 311. československé bombardovací perutě RAF a kde sloužil jako telegrafista a střelec. Peruť již v té době byla součástí Pobřežního letectva a jejím úkolem bylo především hlídkování proti německým ponorkám. Dne 29. října 1944 narazil Barvířův letoun Consolidated B-24 Liberator BZ 720 (G) patnáct minut po vzletu z letiště Wick do vrcholu kopce severně od skotského Helmsdale.^[1] Pohřben byl na vojenském hřbitově St. Duthus ve městě Tain v sekci F, hrobu č. 22. Roku 1946 byla jeho symbolická urna číslo 198 převezena do Československa a roku 1998 umístěna v Památníku zahraničních letců na městském hřbitově v Prostějově.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Barvíř byl in memoriam povýšen do hodnosti majora

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ OSOLSOBĚ, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. ISBN 80-206-0207-0. Kapitola VII, s. 200–205. Autor letěl jako druhý pilot Liberatoru PP-Y, který startoval po PP-G. "Hned nad letištěm jsme se dostali do prudkého deště. Maják Tarbat Ness, vzdálený asi 10 kilometrů od letiště, odkud jsme měli nasadit kurs, jsme vůbec nezahlédli.".

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] OSOLSOBĚ, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. ISBN 80-206-0207-0. Kapitola VII, s. 200–205. Autor letěl jako druhý pilot Liberatoru PP-Y, který startoval po PP-G. "Hned nad letištěm jsme se dostali do prudkého deště. Maják Tarbat Ness, vzdálený asi 10 kilometrů od letiště, odkud jsme měli nasadit kurs, jsme vůbec nezahlédli.".

[1]