Rotunda svatého Jana Evangelisty
| Rotunda svatého Jana Evangelisty | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
kostel | |
| Základní informace | |
| Sloh | románský |
| Poloha | |
| Adresa | Praha-Vyšehrad,  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rotunda svatého Jana Evangelisty je zaniklá rotunda, která se nacházela ve vyšehradské pevnosti pravděpodobně v její jihozápadní části.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rotunda je uváděna v místech starého knížecího paláce, „in curia regis“. Její vznik je kladen do poslední čtvrtiny 10. století a údajně ji vysvětil biskup Vojtěch. Přesné datum výstavby je však neznámé a dosud nebyla nalezena.
Poprvé je zmíněna v listině pražského biskupa Jana III. z Dražic z roku 1258. V ní se uvádí, že 13. února 1257 získal vyšehradský kustod Bartoloměj od krále Přemysla Otakara II. s dovolením pražského biskupa Mikuláše podací právo ke zlíchovskému kostelu svatého Štěpána a o rok později požádal nového pražského biskupa Jana III. z Dražic o povolení přenést ostatky svatého Štěpána na Vyšehrad do rotundy svatého Jana Evangelisty, která byla již delší dobu pustá. Následně měla být titulována jako kostel svatého Štěpána prvomučedníka, byla nákladně opravena z prostředků kustoda Bartoloměje a měl o ni pečovat vyšehradský sakristán Václav. Tato péče je doložena v královské listině z 11. prosince 1267.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KATRÁK, Ondřej. Vyšehrad v době Vratislava II. 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Kubín, Petr. Kapitola 4.4 Rotunda sv.Jana, s. 34–38. [cit. 2022-12-26] Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BOHÁČOVÁ, Ivana, PODLISKA, Jaroslav a kol.: Průvodce pražskou archeologií. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, zastoupený územním odborným pracovištěm v Praze, Praha 2017. 336 str.; ISBN 9788087365977 (ARÚ Praha), ISBN 9788074800917 (NPÚ). Kapitola: Palácové stavby středověkého Vyšehradu. S. 250–251.
- TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy. W Praze: W komissí u Františka Řiwnáče, 1855-1901. 12 sv. Spisů musejních č. 51. Nowočeská bibliothéka; č. 18. Díl I. S. 27. Dostupné online.
- TOMEK, Václav Vladivoj. Základy starého místopisu Pražského. Oddíl III, IV, V, Malá strana, Hrad Pražský a Hradčany, Wyšehrad. W Praze: Nákladem král. české společnosti nauk, 1872. 252 s., [1] l. příl. (latinsky) Dostupné online.