Rostock
| Rostock | |
|---|---|
 Centrum města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°5′ s. š., 12°8′ v. d. |
| Nadmořská výška | 8 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Meklenbursko-Přední Pomořansko |
  Rostock | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 181,4 km² |
| Počet obyvatel | 209 920 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 157,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Eva-Maria Kröger (od 2023) |
| Vznik | 13. století |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0381 |
| PSČ | 18001, 18181 a 18059 |
| Označení vozidel | HRO a A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rostock (česky Roztoky; německá výslovnost: IPA: [ˈʁɔstɔk], 
poslech) je bývalé hanzovní město v severním Německu na pobřeží Baltského moře.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Jde o největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Městská čtvrť Warnemünde, ležící 12 km severně od centra města, se nachází přímo na břehu Baltského moře. S přibližně 209 tisíci obyvateli se jedná o třetí největší německé město ležící na pobřeží Baltského moře (před ním jsou jenom Kiel a Lübeck, osmé největší město z bývalého Východního Německa a 39. největší město v Německu.
Rostock leží na ústí řeky Varnavy do Meklenburského zálivu. Město se táhne asi 16 km podél řeky, která teče do moře na samém severu města, mezi městskými částmi Warnemünde a Hohe Düne. Název města a řeky jsou slovanského původu.
Přístav Rostock je čtvrtým největším přístavem v Německu (po přístavech v Severním moři v Hamburku, Brémách a Wilhelmshavenu) a největším přístavem na německém pobřeží Baltského moře. Trajektové trasy mezi Rostockem a Gedserem v Dánsku a Trelleborgem v jižním Švédsku patří mezi nejrušnější mezi Německem a Skandinávií.
Letiště Rostock-Laage leží ve venkovské oblasti jihovýchodně od města.
Město je domovem Universität Rostock, která je jednou z nejstarších univerzit v pobaltském regionu a která byla založena v roce 1419. Univerzitní nemocnice, Universitätsmedizin Rostock je spolu s Universitätsmedizin Greifswald v Greifswaldu jednou ze dvou univerzitních nemocnic ve spolkové zemi.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název města pochází z jazyka polabských Slovanů – v 6. století se tu usídlili Chyžané patřící ke kmenovému svazu Luticů. Ti svou osadu pojmenovali rastokъ, čili roztok – místo, kde se řeka rozšiřuje nebo rozděluje. V průběhu staletí se jméno příliš neměnilo, z let 1165 a 1171 je doložená podoba Rozstoc, dále se pak vyskytovaly různé varianty jako Rostoch, Rotstoc, Rotstoch a Roztoc, až se v roce 1366 jméno konečně ustálilo na dnešním Rostock.
Region[editovat | editovat zdroj]
Sousední obce: Graal-Müritz, Gelbensande, Rövershagen, Mönchhagen, Bentwisch, Broderstorf, Roggentin, Dummerstorf, Papendorf, Kritzmow, Lambrechtshagen, Elmenhorst/Lichtenhagen a Admannshagen-Bargeshagen.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Anna Leopoldovna (1718–1746), ruská velkokněžna, v letetch 1740 až 1741 regentka za svého syna, cara Ivana VI.[2]
- Gebhard Leberecht von Blücher (1742–1819), pruský maršál[3]
- Georg Dragendorff (1836–1898), německý chemik a vysokoškolský profesor[4]
- Albrecht Kossel (1853–1927), německý lékař, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1910[5]
- Gustav Mie (1868–1957), německý fyzik a vysokoškolský profesor[6]
- Almut Eggertová (1937–2023), německá herečka[7]
- Joachim Gauck (* 1940), německý politik, prezident Spolkové republiky Německo v letech 2012 až 2017[8]
- Rainer Maria Schröder (* 1951), německý spisovatel[9]
- Bernd Jakubowski (1952–2007), německý fotbalový brankář[10]
- Karin Kessowová (* 1954) , bývalá východoněmecká rychlobruslařka[11]
- Christian Schenk (* 1965), bývalý německý atlet, desetibojař, olympijský vítěz z LOH 1988[12]
- Jan Ullrich (* 1973), bývalý německý silniční cyklista, vítěz Tour de France 1997, dvojnásobný mistr světa v časovce jednotlivců, olympijských vítěz z LOH 2000[13]
- André Greipel (* 1982), bývalý německý silniční cyklista, vítěz jedenácti etap na TdF[14]
- Denise Hinrichsová (* 1987), německá atletka, jejíž specializací je vrh koulí[15]
Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]
- Markéta Sambiria (1230/34–1282), dánská královna[16]
- Tycho Brahe (1546–1601), dánský astronom, astrolog a alchymista[17]
- Hugo Grotius (1583–1645), holandský právník a filozof[18]
- Balthasar Denner (1685–1749), německý malíř, portrétista[19]
- Edvard Munch (1863–1944), norský malíř, představitel moderny[20]
- Paul Walden (1863–1957), litevský chemik, vysokoškolský profesor[21]
- Walter Hallstein (1901–1982), německý politik, první předseda Evropské komise[22]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Antverpy, Belgie, 1963
Aarhus, Dánsko, 1964
Bergen, Norsko, 1965
Brémy, Německo, 1987
Ta-lien Čína, 1988
Dunkerque, Francie, 1960
Göteborg, Švédsko, 1965
Raleigh, Severní Karolína, USA, 2001
Riga, Lotyšsko, 1961
Rijeka, Chorvatsko, 1966
Štětín, Polsko, 1957
Turku, Finsko, 1959
Varna, Bulharsko, 1966
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
- ↑ Biography of Emperor Ivan VI and Anna Leopoldovna. www.saint-petersburg.com [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Blücher von Wahlstadt (Wahlstatt), Generalfeldmarschall Gebhard Leb(e)recht Fürst (1742-1819). napoleon.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Johann Georg Noel Dragendorff. memim.com [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1910. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gustav Mie. www.scientificlib.com [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Almut Eggert. IMDb [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Article: Joachim Gauck (2012-2017). Der Bundespräsident [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biografie. www.rainermschroeder.com [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Olympedia – Bernd Jakubowski. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ https://olympics.com/en/athletes/karin-kessow
- ↑ Olympedia – Christian Schenk. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Olympedia – Jan Ullrich. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Olympedia – André Greipel. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Olympedia – Denise Hinrichs. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Margrete Sambiria | lex.dk. Dansk Kvindebiografisk Leksikon [online]. 2023-04-22 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Rostock - Tycho Brahe. statues.vanderkrogt.net [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ HTTPS://WWW.FACEBOOK.COM/DUTCHREVIEW. Hugo de Groot: one of the greatest thinkers in Dutch history | DutchReview [online]. 2022-08-10 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHNDENNER. Balthasar Denner | Portrait Painting | All Things Denner. John Denner [online]. 2018-10-03 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Edvard Munch Haus [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SACK, Harald. Paul Walden and the Walden Inversion | SciHi Blog [online]. 2017-07-26 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Walter Hallstein. Geschichte der CDU [online]. 1901-11-16 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rostock na Wikimedia Commons - Galerie Rostock na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Roztoky (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
.svg)
