Riddarholmen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Shora:

Riddarholmen (doslova „Ostrov rytířů“ je malý ostrov v centru Stockholmu. Ostrov je součást starého města, které se nazývá Gamla stan. Na ostrově se nachází řada výstavných paláců a domů, některé jsou až ze 17. století. Dominantou nejen ostrova, ale celého starého města je Riddarholmskyrkan. Kostel sloužil jako pohřebiště většiny švédských králů od 17. století do roku 1950. Až v druhé polovině 20. století byl založen nový královský hřbitov Haga (prvním králem, který byl pohřben na novém královském hřbitově byl v roce 1973 král Gustav VI. Adolf).

Ze západní části ostrova je nádherný panoramatický výhled na záliv Riddarfjärden. Tento záběr, se stockholmskou radnicí v pozadí, je často využíván švédskými televizními novináři. Socha Birger Magnussona z Bjölbo, který je tradičně považován za zakladatele Stockholmu, stojí na podstavci před palácem Bonde a kousek od Riddarholmskyrkan.

Mezi další významné budovy patří stará budova parlamentu, na jihovýchodním okraji, stará budova (Gamla Riksarkivet) národního archívu (Říšského archívu) na východním pobřeží a stará tiskárna (anglicky Norstedt Building, švédsky Norstedtshuset) vydavatelství Norstedts Förlag. Její střecha s věžemi tvoří dobře známou siluetu v rámci panoramatu města.

Paláce[editovat | editovat zdroj]

Zatímco Riddarholmskyrkan svými kořeny sahá hluboko do středověku (nejstarší dochované části pocházejí z konce 13. století) a kostel tak je jednou z nejstarších budov Stockholmu, většina paláců a domů na ostrově Riddarholmen byla postaveno v 17. století, kdy ostrov byl sídlem aristokratů, kteří ostrovu dali své jméno. Tři z těchto paláců obklopují centrální veřejné náměstí ostrova, Birger Jarls torg a jeho sochu. Wrangelův palác (švédsky Wrangelska palatset) na západě je nejpůsobivější, jeho součástí je středověká obranná věž a portál, který navrhl významný švédský architekt Nicodemus Tessin starší (švédsky Nicodemus Tessin den äldre). Jeho nejvýznamnější dílem je Drottningholmský zámek (památka UNESCO), zámek Skokloster, katedrála v Kalmaru, palác Stenbock (rovněž na Riddarholmen), palác Bonde (na starém městě), palác Strömsholm ad.

Paláce Stenbock a Hessenstein na východní straně náměstí jsou trochu méně honosné. Severně od náměstí se rozkládají dvě křídla paláce Schering Rosenhaneové], rustikální hlavní budova je ze 17. století.[1]

Wrangelův palác, paláce Hessenstein a Schering Rosenhaneové v současnosti využívá Svea Hovrätt, odvolací soud pro region Svealand (historické území Švédska, nyní 6 provincií ve středním Švédsku), zatímco Högsta domstolen (Nejvyšší soud) využívá palác Bonde a Regeringsrätten (Nejvyšší správní soud) sídlí v paláci Stenbock. Na ostrově se nacházejí rovněž některé další tradiční vládní úřady, např. Kammarkollegiet (Agentura pro právní, finanční a administrativní služby, švédský správní úřad založený již 1539, je to nejstarší veřejná agentura ve Švédsku, nyní spadá pod Ministerstvo financí), Justitiekanslern (Kancelář spravedlnosti, má dohled nad zákonností vládních opatření).[1]

Podél východního pobřeží ostrova, přibližně od severozápadu k jihu vede Centralbron, komunikace dálničního typu, která spojuje severní čtvrt Norrmalm se Södermalm (jižní čtvrť a současně ostrov). Centralbron a úzký záliv oddělují Riddarholmen od mnohem většího ostrova Stadsholmen, na kterém se rozkládá největší část starého města Gamla stan. Ostrovy Riddarholmen a Stadsholmen spojuje Riddarholmsbron (Riddarholmský most).

Původ názvu ostrova[editovat | editovat zdroj]

Ostrov se původně jmenoval Kidaskär (napovídá, že ostrov byl původně využíván hlavně k pastvě koz). Tento název ostrova je poprvé písemně doložen v Erikskrönikan (Erikova kronika), která je asi z roku 1325, V této kronice se uvádí, že Magnus III. Švédský (1240–1290) nechal kolem roku 1270 postavit na ostrově klášter a ve své závěti si přál, aby v něm byl pohřben. Během středověku se původní název ostrova Kidaskär vytrácí z historických pramenů a postupně se vystřídalo několich názvů: Gråbrödraholm, Munckholmen a Gråmunkeholm. Poslední název se běžně používal do 17. století.

Po protestantské reformaci byl klášter uzavřen a budova přeměněna na kostel švédské (luteránské) církve a pravděpodobně jako důsledek této změny se ostrov začal nazývat Riddarholmen. Přetrvával však i starší název, např. švédský král Karel XI. (1655–1697) preferoval nový název, ale jeho nejmladší dcera Ulrika Eleonora Švédská (byla švédskou královnou v letech 1718–1720) užívala starší název.[2]

Jachta/hotel[editovat | editovat zdroj]

Jachta Vanadis (kterou původně vlastnil americký průmyslník C. K. G. Billings), přejmenovaná na Lady Hutton je nyní zakotvena u ostrova Riddarholmen a je používána jako hotel známý pod jménem Mälardrottninge.[3][4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Riddarholmen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Mårtelius, Johan. Guide till Stockholms arkitektur. Redakce Olof Hultin. 2nd. vyd. Stockholm: Arkitektur Förlag AB, 1999. ISBN 91-86050-41-9. Kapitola Södra innerstaden, s. 117. (Swedish) 
  2. ↑ Stockholms gatunamn. 2nd. vyd. Stockholm: Kommittén för Stockholmsforskning, 1992. ISBN 91-7031-042-4. Kapitola Innerstaden: Riddarholmen, s. 192–193. (Swedish) 
  3. ↑ HAMMOND, Margo. All Aboard: Luxury Yacht Rocks Gently at Stockholm Harbor. The Milwaukee Journal. November 23, 1988, s. 33, 35. Dostupné online [cit. December 13, 2014]. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ SNOW, Brook Hill. Off The Beaten Path The Lady Hutton, One Of The World's Largest Luxury Yachts, Is Now An Elegant Hotel In Downtown Stockholm. Sun Sentinel. Stockholm, Sweden: March 15, 1987. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-24. 
  5. ↑ Vanadis to Lady Hutton, Kajsa Karlsson, (1987)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Riddarholmen&oldid=23293296“