Raveň
| Raveň | |
|---|---|
.jpg) Kaplička před domem čp. 10 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Střítež |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°45′57″ s. š., 14°28′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 125 (2021)[1] |
| Katastrální území | Střítež u Kaplice (8,38 km²) |
| Nadmořská výška | 600 m n. m. |
| PSČ | 382 42 |
| Počet domů | 29 (2011)[2] |
  Raveň | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 139955 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raveň (německy Robus) je vesnice v nadmořské výšce 600 metrů, která je rozložena podél slepé cesty, poblíž mezinárodní silnice České Budějovice–Linec. Název Ráveň je používán od roku 1600 a je odvozen od slova „rovina“.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V bývalé česko-německé zemědělské osadě, postavené téměř v rovině, žilo sedm usedlíků, kteří byli v roce 1658 poddanými města Kaplice. Náves byla v západní části.
O osadě Ráveň jsou zmínky z roku 1381, kdy ji od svých strýců Vernéře a Přibíka koupil Markvart z Pořešína. V roce 1387 ji dostali Rožmberkové, kteří ji připojili k velešínskému panství. Potom ves zdědili Švamberkové, jimž ji zabavil císař a prodal Buquoyovi. Po zrušení poddanství v roce 1848 se Ráveň dostala do krumlovského okresu. Škola byla postavena v severovýchodní části osady, v roce 1908. V letech 1900 až 1945 žilo v Rávni okolo sto padesáti obyvatel, mírně převažovali Němci. Po záboru Sudet byla Ráveň německou pohraniční obcí, hranice mezi protektorátem a Německou říší byla na kaplickém nádraží.
Po odchodu německého obyvatelstva po roce 1945 se prosperujících a solidně zařízených německých statků sice ujali čeští dosídlenci, ale dlouho hospodařit nedokázali, brzy přišla kolektivizace a socializace venkova, budovy zabral státní statek, který v nich zřizoval stáje, sklady a jednoduché byty pro své zaměstnance. V roce 1950 měla Ráveň sedmdesát obyvatel. Výstavbou nových objektů zemědělské velkovýroby osada postižena nebyla.
V roce 1970 klesl počet obyvatel na 37, potom začaly mezi starou Rávní a hlavní silnicí vyrůstat nové rodinné domy, a obyvatelstva začalo přibývat. Do roku 1971 byla v Rávni obecní samospráva. Bývalé velké zemědělské usedlosti začaly pustnout, některé byly zbořeny, ke konci osmdesátých let byl na jižním okraji Rávně postaven jednopatrový panelový bytový dům, a tak celkově zde převažuje nová výstavba, a Ráveň více než typickou vesnicí je satelitním příměstským sídlištěm.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Zemědělství však z Rávně neodešlo, zdejší pozemky obhospodařuje několik soukromých zemědělců a společností, přičemž některá pole se změnila na pastviny. Významným reprezentantem Rávně je také zdejší dopravní firma.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Západně od Rávně vede železniční trať České Budějovice – Horní Dvořiště – Linec. Trať z velké části kopíruje trasu první evropské koněspřežní železnice, která zde jezdila od 7. srpna 1827. Na současnou trať, postavenou jako Dráhu císařovny Alžběty , poprvé vyjela parní lokomotiva 1. prosince 1871.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raveň na Wikimedia Commons - Raveň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
