Rakovinné odumírání větví peckovin
Rakovinné odumírání větví peckovin je choroba způsobovaná bakterií Pseudomonas syringae z čeledi Pseudomonadaceae. Bakterie Pseudomonas syringae je obecně rozšířený polyfágní parazit. U patogena se podařilo prokázat přítomnost genu způsobující reakci organismu na světlo.[1] I když je Pseudomonas syringae patogenní organismus, může také přežívat jako saprofyt, pokud nejsou podmínky příznivé pro onemocnění. U choroby je prokázáno spolupůsobení houby Leucostoma cincta a Leucostoma persooni. Na jaře a na podzim lze pozorovat symptomy – bakteriální exudát nebo plodničky hub (pyknidy s konidiemi nebo peritecia s vřecky a askosporami).[2]
EPPO kód patogena[editovat | editovat zdroj]
PSDMSX
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
Česká synonyma choroby[editovat | editovat zdroj]
- odumírání větví
- rakovinné odumírání větví peckovin
Stejný patogen způsobuje například bakteriální skvrnitost listů u zeleniny. Je mnoho různých přirozených variet patogena způsobujících různé choroby, například Pseudomonas syringae pv. aesculi způsobuje chorobu slizotoková nekróza jírovce maďalu.
Hostitel[editovat | editovat zdroj]
Onemocnění postihuje všechny druhy pěstovaných peckovin včetně podnoží. Nejčastěji jsou napadány broskvoň, meruňka a třešeň. Jsou významné rozdíly v náchylnosti u jednotlivých odrůd.[3]
Příznaky[editovat | editovat zdroj]
Na větvích a kmenech tmavě zbarvená místa, která se mírně propadají a vznikají nekrotické plošky. Nekrózy jsou nejčastěji v místě větvení nebo v okolí čípků, odumřelých větévek nebo poranění po řezu. Na jednoletém dřevě jsou obvykle lokalizovány pod očky.[3] Dřevo pod napadenou kůrou je hnědé vlivem toxinů, které produkují patogenní bakterie. Části dřevin nad postiženými místy mohou mít mají slabší růst, žloutnou, vadnou a postupně odumírají. Na napadených místech obvykle vzniká klejotok. U meruněk může napadení spolupůsobit při tzv. mrtvici meruněk (apoplexie).[4]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Choroba je častou příčinou odumírání větví, částečného poškození koruny i totálního odumírání stromů. Časté je silné poškození u broskvoně a meruňky. Choroba je považována za významnou.[3]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Původci onemocnění přezimují na napadených rostlinných částech.[2]
Šíření[editovat | editovat zdroj]
K infekci dochází především na podzim při opadu listů na jaře v době před a při rašení. Vstupní branou infekce jsou poranění, odumřelé rostlinné části a inzerce po opadu listů. Šíření podporuje deštivé počasí. Na teplotu nemají původci vyhraněné požadavky, k infekcím dochází u za relativně nízkých teplot.[3] Chorobu podporuje vlhké, chladné počasí, optimální teplota pro rozvoj choroby je 12–25 °C. Bakterie mohou být mezi rostlinami šířeny deštěm.
Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]
Prevence[editovat | editovat zdroj]
Základem jsou preventivní opatření. Významná jsou všechna agrotechnická opatření, která zajišťují odolnost a dobrý zdravotní stav dřevin a omezují možnosti šíření. Významná je volba vhodného stanoviště, vhodná doba a provedení řezu, ošetření ran po řezu a jiném poranění, odstraňování odumřelých větví a rovněž odumřelých stromů.[2] Důležitá je i harmonická výživa a optimální vodní režim.
Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]
Ošetření fungicidy na bázi mědi podzim při opadu listů, případně na jaře před nebo při rašení.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PAZDERA, Josef. "Osvícená" bakterie je nebezpečnější [online]. Osel,s.r.o.. Dostupné online.
- ↑ a b c HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997.
- ↑ a b c d jikl.cz. www.jikl.cz [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ agromanual.cz
- ↑ Rakovinné odumírání větví [online]. Plant Protection [cit. 2010-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.