Protiválečná demonstrace v Sarajevu 1992

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Protiválečná demonstrace v Sarajevu
Trvání5.–6. dubna 1992
MístoSarajevo, Republika Bosna a Hercegovina
Příčiny
  • Barikády bosenských Srbů postavené kolem Sarajeva
  • Opozice vůči srbským nacionalistickým milicím
  • Opozice proti projugoslávské vládě
Cíle
  • Stažení jednotek JNA a polovojenských jednotek SDS z Bosny a Hercegoviny
Metody
  • Demonstrace
  • Protesty
VýsledekVláda SR Bosny a Hercegoviny svržena
Strany
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Vládní opozice (De jure)
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Vládní opozice (De facto)
Lídři
Žádné centralizované vedení Jugoslávie Slobodan Milošević
Republika Srpska Radovan Karadžić
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Alija Izetbegović[1]
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Dragan Vikić
Bosnia and Herzegovina (1992–1998) Josip Pejaković
Síla
100 000 demonstrantů 6 odstřelovačů
Ztráty
Olga Sučić, Suada Dilberović, 4 další Neznámé

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protiválečná demonstrace v Sarajevu roku 1992 předznamenala rozšíření vojenského konfliktu i do Bosny a Hercegoviny. Byla to reakce obyvatel města na blokádu Sarajeva ze strany JNA.

Až 40 tisíc lidí (v dějinách Jugoslávie ojedinělý počet) vyšlo 5. a 6. dubna roku 1992 do ulic města Sarajeva aby vyjádřili svůj nesouhlas s blokádou města, která následovala po vyhlášení nezávislosti země na Jugoslávii 1. března 1992 na základě referenda. Blokádu zajistila vojenská přítomnost jednotek Jugoslávské lidové armády v okolí města.

Během demonstrace byla zastřelena mladá studentka Suada Dilberović, označovaná mnohdy jako první oběť války; útočníkem byl srbský odstřelovač , který mířil ze střechy olympijského hotelu Holiday Inn. 6. dubna 1992 bylo zabito celkem pět lidí a dalších 30 zraněno. Jednotky milice, loajální tehdejšímu vedení státu, okamžitě vtrhly do budovy a zatkly osoby odpovědné za střelbu, v místě byly rozmístěny obrněné transportery. Při následném výslechu tito odstřelovači uvedli, že jím za střelbu byly přislíbeny peníze ze strany zahraničních novinářů, konkrétně 500 DEM za 1 výstřel, do míst kam měli namířené kamery.[zdroj⁠?] Kromě Sarajeva se ale demonstrovalo také i v Mostaru, Bělehradu a dalších městech. Zmobilizovala se následně i Teritoriální obrana Bosny a Hercegoviny, která se později změnila v Armádu BiH.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CAPLAN, Richard. Europe and the Recognition of New States in Yugoslavia. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. ISBN 0521821762. S. 124. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]