Portál:První světová válka/Osobnost měsíce02
_(14597628970).jpg)
Nikolaj Nikolajevič Romanov pocházející z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov byl příslušník ruské carské rodiny a významný generál carské armády během první světové války. Pro odlišení od svého otce Nikolaje bývá uváděn také jako Nikolaj Nikolajevič mladší, či kvůli své tělesné výšce jako velký Nikolaj, čímž se lišil od svého bratrance, cara Mikuláše. Po studiu na vojenské škole, nastoupil Nikolaj v roce 1873 do ruské armády. Účastnil se rusko-turecké války v letech 1877 až 1878 i rusko-japonské války v letech 1904 až 1905. Po vypuknutí první světové války jej car jmenoval vrchním velitelem ruských armád bojujících proti Ústředním mocnostem na východní a kavkazské frontě. Přes počáteční postup došlo v roce 1915 po porážce u Gorlice k prolomení východní fronty a ruská armáda byla donucena ustoupit o téměř 500 km na východ. Car Mikuláš proto svého bratrance 21. srpna odvolal z pozice nejvyššího ruského velitele a sám se postavil na jeho místo. Nikolaj Nikolajevič byl poté pověřen velením ruské armádě v bojích proti Osmanům na kavkazské frontě. Ruská armáda pod jeho velením zvítězila v bitvě o Erzincan a obsadila města Erzurum a Trabzon. Po vypuknutí revoluce v roce 1917 žil v internaci na Krymu, načež před postupující Rudou armádou uprchl s manželkou Anastázií do exilu. Zemřel ve francouzském městě Antibes v roce 1929.