Portál:Letectví/Článek měsíce

Karl Stohanzl (21. března 1879 Jihlava – 28. května 1945 Brno) byl pilot, válečný letec a instruktor v Rakousko-Uherské armádě a po válce československý automobilový závodník jako tovární jezdec Čs. Zbrojovky a. s. v Brně. Ve své době patřil k nejpopulárnějším automobilovým závodníkům v Brně a na Moravě.

Byl jedním z prvních pilotů v Rakousko-Uhersku. Naučil se létat soukromě ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt) na dvouplošníku zkonstruovaném Gabrielem Voisinem (Aéroplanes G. Voisin), který byl ve vlastnictví hraběte Alexandra Kolowrata. Mezinárodní pilotní diplom FAI č.14 od rakouského Aero Klubu získal již 30. srpna 1910. Stal se pak vojákem z povolání, vojenským (polním) pilotem a instruktorem v rakousko-uherské armádě (vojenské letectvo k.u.k. Luftfahrtruppen). První vojenský pilotní kurz v Rakousko-uherské monarchii se konal od 19. 4. 1911 na vojenském letišti ve Wiener Neustadtu. Jediným ryzím Čechem v tomto kurzu byl Rudolf Holeka (pilotní průkaz č. 39), pozdější brigádní generál čs. letectva. Instruktorem v kurzu byl i nadporučík Karl Stohanzl. V tom období získali pilotní průkazy mj. hrabě Alexander Saša Kolowrat (pilotní průkaz č. 15) a Otto Hieronimus (pilotní průkaz č. 17).

Karl Stohanzl se stal populární osobností rakousko-uherského letectva. Podnikl řadu letů, které se setkaly s nadšením veřejnosti. Dne 28. srpna 1911 přiletěl kolem půl osmé ráno i nad své rodné město. Startoval v 5 hodin z letiště ve Vídeňském Novém Městě a přistál v blízkosti Jihlavy. Let do Jihlavy tedy trval 2 h 30 minut. Odpoledne uspořádal krátký ukázkový let. Celá tato událost prý přilákala asi 10 000 lidí. Další veřejný let převedl např. od 25. do 29. září 1912 v Innsbrucku v rámci tamních leteckých dnů. Od listopadu 1912 vedl jako velitel kurzy polních pilotů v Gorici. V březnu 1913 byl dle rozkazu PVB 1/Nr.11 jmenován k. u. k. polním pilotem.

Archiv » Návrhy »