Polina Rajko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polina Rajko
Rodné jménoPelageja Andrijivna Soldatova
Narození15. května 1928
Olešky, Ukrajinská SSR, SSSR
Úmrtí15. ledna 2004 (ve věku 75 let)
Olešky
Povolánímalířka
Děti2
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pelageja Andrijivna Rajko, rozená Soldatova (ukrajinsky Пелагея Андріївна Райко, * 5. května 1928 Olešky15. ledna 2004, tamtéž) byla ukrajinská naivní malířka, která začala ve svých 69 letech malovat na zdi svého domu, aby se vyrovnala s rodinnými traumaty. Postupně si vyzdobila celý svůj dům, který se později stal národní kulturní památkou Ukrajiny. V červnu 2023 byl dům zaplaven povodní po zničení Kachovské přehrady během ruské invaze na Ukrajinu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Polina Rajko se narodila 5. května 1928 ve městě Ciurupynsk (současné Olešky) v Chersonské oblasti poblíž řek Čajka a Konka,[1] kde prožila celý svůj život. Měla tři sestry.[2] Za druhé světové války byla deportována do Německa,[3] ale později se vrátila na Ukrajinu a v roce 1950 se ve svých 22 letech provdala za Nikolaje Alexejeviče Rajko. Pracovali při sezónních pracích v místním kolchoze a přežívali díky pěstování vlastního ovoce a zeleniny. V roce 1951 se jim narodila dcera Olena a o dva roky později syn Serhij.[2] V roce 1954 si postavili dům na ulici Nižnyja 74 v Oleškách.[1]

Rajko měla velmi komplikovaný rodinný život. Manžel a syn byli závislí na alkoholu.[4] V roce 1994 zemřela při autonehodě dcera Olena a o rok později jí zemřel manžel. Syn Serhij byl v roce 1997 poslán na tři roky do vězení poté, co téměř zničil rodinný dům a prodal ukradené věci včetně elektroinstalace. Po propuštění se vrátil domů a jednou v opilosti matku pobodal nožem. Zemřel v roce 2002 na cirhózu jater.[2]

Rajko byla samouk, od roku 1998 začala svůj dům zdobit různými malbami jako způsob, jak se vyrovnat s rodinnými traumaty. Jako první namalovala na vrata bílou holubici.[5] Postupně vyzdobila celou usedlost, stěny, stropy a dveře 6pokojového domu, brány, ploty i garážová vrata.[2] Její dům se stal místní turistickou atrakcí. V malování pokračovala až do své smrti dne 15. ledna 2004.[6]

Po smrti umělkyně zahájili komunitní aktivisté a umělci kampaň za zachování jejího výjimečného domu, protože dědicové se o to příliš nestarali. Nakonec dům koupil kanadsko-ukrajinský pár z Kyjeva.[3] Dům později získal památkovou ochranu,[7] byl přeměněn na muzeum[8] a stal se národní kulturní památkou Ukrajiny.[9] O muzeum se staral zakladatel Nadace Poliny Rajko a umělec Vjačeslav Mašnyckyj. Po ruské okupaci Ukrajiny v roce 2022 byl unesen a je nezvěstný.[10]

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se proukrajinští aktivisté inspirovali obrazy Poliny Rajko a používali v Ruskem okupovaném Chersonu holubici jako symbol kulturního odporu.[8]

Dům Poliny Rajko byl zničen záplavami v červnu 2023 při povodních po zničení Kachovské přehrady.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polina Raiko na anglické Wikipedii.

  1. a b Божественна трагедія, або Як проста бабця Поліна з Олешок стала зіркою наївного мистецтва. Українська правда [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. a b c d Мальований світ Поліни Райко. web.archive.org [online]. 2017-07-16 [cit. 2024-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-16. 
  3. a b Ukrainian artist depicted his fate on the walls of the house [online]. 2018-06-29 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Рай у чотирьох стінах: будинок Поліни Райко заслуговує стати музеєм. vgoru.org [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. Historie pod vodou. www.goethe.de [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 
  6. Rayko Polina. artkavun.kherson.ua [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 
  7. Райко Пелагея Андріївна. Віртуальний проект "Краєзнавство Таврії".. krai.lib.kherson.ua [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 
  8. a b c Devastating dam collapse in Ukraine has apparently flooded house museum of late artist Polina Rayko. The Art Newspaper [online]. 2023-06-08 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 
  9. Artist’s home, a Ukrainian national monument, ‘destroyed’ in dam floods. artreview.com [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Podoby ukrajinské kultury – týden 23. (2023) [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]