Philip de László

Philip de László
Rodné jméno	Fülöp Laub
Narození	30. dubna 1869 ; Pešť
Úmrtí	22. listopadu 1937 (ve věku 68 let) ; Hampstead
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Alma mater	Julianova akademie; Maďarská univerzita výtvarných umění
Povolání	malíř a sochař
Rodiče	Johanna Laubová Adolf Laub
Manžel(ka)	Lucy Madeleine Guinnessová
Děti	John Adolphus de László; Stephen Philip de László; Patrick David de László
Příbuzní	Charlotte de Lászlóová, Piers de László a Martin Richard de László (vnoučata)
Významná díla	The Hofbräuhaus; Hraběnka Anna de Noailles; Portrét maršála Lyauteyho; Princess Elizabeth of York
Ocenění	zlatá medaile na mezinárodní výstavě v Paříži 1900
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Alexius de László (maďarsky: László Fülöp Elek; 30. dubna 1869–22. listopadu 1937) byl anglo-uherský malíř, známý zejména pro své portréty královských a aristokratických osobností.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

László se narodil roku 1869 v Budapešti jako Fülöp Laub, nejstarší syn Adolfa a Johanny Laubových, krejčího a švadleny židovského původu. Fülöp a jeho mladší bratr Marczi si v roce 1891 změnili příjmení na László.

V raném věku chtěl být Philip fotografem, a také se jím vyučoval, současně s tím studoval umění, přičemž nakonec získal místo na Národní akademii umění, kde studoval u Bertalana Székelyho a Károly Lotze. Následně studoval umění v Mnichově a v Paříži. Lászlóův portrét papeže Lva XIII. mu na mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1900 získal velkou zlatou medaili. V roce 1903 se László přestěhoval z Budapešti do Vídně. O čtyři roky později, roku 1907 se přestěhoval do Londýna a tam následně strávil zbytek svého života, i když velmi často cestoval po světě, aby plnil zakázky.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 se László oženil s Lucy Madeleine Guinnessovou, členkou bankovní pobočky rodiny Guinnessových a sestrou Henryho Guinnessa. Poprvé se setkali v Mnichově v roce 1892, ale po několik let jim bylo zakázáno se navzájem vidět. Pár měl 6 dětí a 17 vnoučat.

László se začal zajímat o katolicismus jako mladý muž, pravděpodobně díky jeho přátelství s manželi Valentinovi, starším bavorským párem. V roce 1894 byl pokřtěn maďarsko-katolickou církví. Jeho víra byla zvláště posílena jeho návštěvou ve Vatikánu v roce 1900, kde se setkal a namaloval stárnoucího papeže Lva XIII. László se po sňatku obrátil na anglikánství a jeho děti byly vychovávány jako protestanti. Na přednášce Fisher Society v roce 1934 řekl: „Věřím, že uctívání přírody je náboženská povinnost. V přírodě vidím nejplnější zjevení Božství a moje víra je, že jedině přijetím tohoto zjevení a snahou o jeho uskutečnění v celé jeho dokonalosti může Dokážu upřímně své uctívání “.

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

Lászlóovi byla od jeho patronů udělena řada vyznamenání a medailí. V roce 1909 byl udělen Královský řád Viktoriin králem Eduardem VII. V roce 1912 byl uherským králem Františkem Josefem učiněn vznešeným; jeho příjmení se pak stalo „László de Lombos“, brzy na to však znovu začal používat jméno „de László“.

Přes jeho britské občanství, jeho manželství a pět britských synů byl de László internován na více než dvanáct měsíců v letech 1917 a 1918 během první světové války pryč z Velké Británie a obviněn z navazování kontaktů s nepřítelem (napsal dopisy rodinným příslušníkům v Rakousku). Byl propuštěn z důvodu špatného zdraví a do Británie se mohl vrátit v červnu 1919.

V důsledku přepracování trpěl de László v posledních letech svého života srdečními problémy. V říjnu 1937 měl infarkt a o měsíc později zemřel ve svém domě Hyme House v londýnském Hampsteadu.

V roce 1939 byl vydán Autorizovaný život Philipa de László od Owena Ruttera, napsaný ve spolupráci s de László. V roce 2010 vydala společnost Yale University Press De László, jeho život a umění od Duffa Hart-Davise a Dr. Caroline Corbeau-Parsonsa. Jeho tvorba čítá téměř 4 000 děl, včetně kreseb.

Vyobrazené postavy[editovat | editovat zdroj]

László za svůj život namaloval portréty těchto osob:

Archimandrit Gregorius (1894)
Ignaz Wechselmann (1894)
František Josef I., rakouský císař (1896)
Hrabě Albert Apponyi (1897)
Císařovna Alžběta Bavorská (posmrtně, 1898–99)
Charles Alexander, sasko-výmarsko-eisenašský velkovévoda (1898)
Hrabě a hraběnka Jean de Castellane (1899)
Maria Agathe, vévodkyně z Ratiboře, princezna z Corvey (1899)
Princ Chlodwig zu Hohenlohe-Schillingsfürst (1899)
Mariano kardinál Rampolla (1900)
Papež Lev XIII. (1900)
Sir Ernest Cassel (1900)
Lucy Guinnessová (budoucí manželka Philipa Lászlóa; 1901, 1902, 1918, 1919 a 1936)
Elisabeth, vévodkyně Clermont-Tonnerre (1902)
Vévoda a vévodkyně z Gramontu (1902)
Jan Kubelík (1903)
Joseph Joachim (1903)
Eduard VII., král Spojeného království (1907)
Hrabě Leopold Berchtold (1907)
James Lowther, 1. ullswaterský vikomt (1907)
Louise, švédská královna (1907)
Princezna Alice Řecká a Dánská (1907)
Sir Alfred East (1907)
Arthur Balfour (1908, 1914)
Joseph Ferguson Peacocke, dublinský arcibiskup (1908)
Vilém II., německý císař (1908)
Louis Mountbatten, 1. markýz z Milford Haven (1910)
Stephen a Paul de László (jeho synové, 1910)
Theodore Roosevelt, americký prezident (1910)
Viktorie Eugenia, španělská královna (1910, 1913, 1920, 1927 a 1928)
Vita Sackville-Westová (1910)
Frederick Roberts, 1. hrabě Roberts (1911)
Robin Vane-Tempest-Stewart, 8. markýz Londonderry (1911)
William Waldegrave Palmer, 2. hrabě z Selborne (1911)
Lord a Lady Mintoovi (1912)
William Cavendish-Bentinck, 6. vévoda z Portlandu (1912)
George Curzon, 1. markýz Curzon z Kedlestonu (1913)
Lady Castlereagh (1913)
Mary Frances Dundas McEwenová (1913 nebo 1914)
Princ Ondřej Řecký a Dánský (1913)
Hudson Kearley, 1. devonportský vikomt (1914)
Král Konstantin I. Řecký (1914)
Řecká královna Olga (1914)
James Robert Dundas McEwen (1915)
Nina Georgijevna, ruská princezna (březen 1915)
Princezna Louise, vévodkyně z Argyll (1915)
Arnold Keppel, 1. hrabě z Albemarlu (1916)
Johnny de László (nejmladší syn Philipa Lászlóa; 1919)
Sir Austen Chamberlain (1920)
Jelena Vladimirovna Ruská (1922)
Edwina Mountbattenová, hraběnka Mountbattenová z Barmy (1924)
Rumunská královna Marie (1924)
Helena Řecká a Dánská (1925)
Královna Elizabeth Bowes-Lyon (1925, 1931)
Louis Mountbatten, 1. hrabě Mountbatten z Barmy (1925)
Profesor Vittorio Putti (1925)
Calvin Coolidge, americký prezident (1926)
Lord Leverhulme (1926)
Pauline Morton Sabinová (1926)
Randall Davidson, arcibiskup z Canterbury (1926)
Sir Henry Birchenough (1926)
Alfons XIII., španělský král (1927)
Hraběnka z Mansfieldu (1927)
Charles Holme (1928)
Monacký princ Ludvík II. (1928)
Monacká princezna Charlotte (1928)
Princezna Alice, hraběnka z Athlone (1929)
Hrabě z Mansfieldu (1930)
Andrew W. Mellon (1931)
George Bell, biskup z Chichesteru (1931)
George Claridge Druce, britský botanik (1931)
Jiří VI., král Spojeného království (1931)
Cosmo Gordon Lang, arcibiskup z Canterbury (1932)
Alžběta II., královna Spojeného království (1933)
Princ George, vévoda z Kentu (1934)
Princezna Marina, vévodkyně z Kentu (1934)
Princ Arthur, vévoda z Connaught a Strathearn (1937)
Alexandra Dánská, královna Spojeného království (?)
Baronka Conrad de Meyendorff (?)