Petr Kaman
| Ing. Petr Kaman | |
|---|---|
| Narození | 29. června 1895 Brno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. srpna 1942 (ve věku 47 let) Věznice Plötzensee  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven gilotinou |
| Bydliště | Veveří Šmejkalova Husitská |
| Národnost | česká |
| Povolání | voják |
| Nábož. vyznání | bez vyznání |
| Choť | Emilie Hrčková |
| Děti | Ing. Pavel Kaman |
| Rodiče | František Kaman a Marie Večeřová |
| Příbuzní | sestra Růžena Kamanová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Petr Kaman (29. června 1895[1] Brno – 7. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí a první světová válka[editovat | editovat zdroj]
Petr Kaman se narodil 29. června 1895 v Brně v rodině kočího Františka Kamana a Marie, rozené Večeřové. Vystudoval reálnou školu a byl zaměstnán jako železniční úředník. Během první světové války bojoval na italské frontě, kde 24. října 1918 padl v hodnosti poručíka do zajetí. Do Československých legií byl přijat 23. listopadu téhož roku. Během ani ne měsíčního působení v italských legiích sloužil v telegrafní rotě v hodnosti podporučíka a tuto odbornost rozvíjel i po návratu do Československa, kde pokračoval v armádní službě.
Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]
Po návratu do vlasti pokračoval Petr Kaman v armádní službě, kariérně stoupal, v roce 1926 se stal velitelem telegrafní roty a v roce 1933 řádným profesorem vojenského telegrafního učiliště v Turnově. V roce 1929 se oženil s učitelkou Emilií Hrčkovou (1901-1974).[2] Manželům se v roce 1934 narodil syn Pavel (1934-2013), budoucí inženýr.[3]
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
Po německé okupaci v březnu 1939 a rozpuštění československé armády byl Petr Kaman kvůli předpokládanému zaměření v ilegální Obraně národa umístěn u stavebního telegrafního úřadu v Brně. Stal se členem jejího zemského vedení a ve spolupráci s Karlem Štolcem navázal telegrafní spojení s pražským ústředím. Za svou činnost byl dne 3. prosince 1939 zatčen gestapem, vězněn na Špilberku, Breslau, Wohlau, Dietzu a v berlínské věznici Alt Moabit. Lidovým soudem byl odsouzen k trestu smrti a 7. srpna 1942 popraven gilotinou v další berlínské věznici Plötzensee. Ve stejný den byl popraven i Karel Štolc.
Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Po Petru Kamanovi byla v roce 1971 v brněnském Králově Poli pojmenována jedna z ulic.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika 17011, sn. 10 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Emilie Kamanová v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ Pavel Kaman v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ Profil Kamanovi ulice v Encyklopedii města Brna