Pavle Marković-Adamov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavle Marković Adamov
Narození3. listopadu 1855
Novi Karlovci, Srbsko
Úmrtí27. ledna 1907 (ve věku 51 let)
Sremski Karlovci
Povoláníučitel, redaktor, spisovatel
Národnostsrbská
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavle Marković-Adamov nebo Paja Marković-Adamov (3. listopadu 1855 Novi Karlovci, Srbsko – 27. ledna 1907 Sremski Karlovci), byl srbský učitel, redaktor, prozaik, básník, dramatik a překladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho akademická dráha zahrnovala studia v Novim Karlovci a Novém Sadu, navštěvoval filosofickou fakultu v Grazu a ve Vídni. Po ukončení studií začal působit jako profesor na gymnáziu v Karlovcích, kde vyučoval srbskou, latinskou a řeckou literaturu. Kromě těchto jazyků uměl také německy, maďarsky a česky.

Pavle Marković-Adamov založil v roce 1895 a do své smrti vedl literární časopis Brankovo ​​​​kolo, který v průběhu let uváděl překlady děl Antona Pavloviče Čechova, Lva Tolstého, Aleksandra Sergejeviče Puškina a Nikolaje Vasiljeviče Gogola.

Byl jedním z iniciátorů převozu ostatků básníka Branka Radičeviće z Vídně do Stražilova v roce 1883.

Raná literární činnost Markoviće-Adamova měla podobu překladů Friedricha Schillera, Heinricha Heineho a dalších básníků v plném respektu k romanticko-lyrickému duchu. I jeho první mladické verše obsažené ve svazku Písně naděje (Nadanove pesme) sledovaly romantický styl. Jestliže první prózy zdůrazňovaly romantickou atmosféru, Marković-Adamov brzy rozvinul svůj styl blížící se naturalistickému psaní, jehož zdroj čerpal z každodenní reality rolnického světa.

Jeho příběhy shromážděné v Obrazech a postavách srbského života (Slike i prilike iz srpskoga života) a ve dvou dílech Na selu i prelu, se vyznačovaly charakterizací postav a scén převzatých z venkovského světa, i když psaní mělo sentimentální prvky a moralistické účely. Z dalších jeho děl lze jmenovat román Duch věků (Duh vremena) a drama Pop Dobroslav, uvedené v Národním divadle v Bělehradě v roce 1895.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Nadanove pesme, 1877
  • Slike i prilike iz srpskoga života, 1883
  • Na selu i prelu: slike i prilike iz srpskog narodnog života – Novi Sad: Izdanje uredništva Stražiloba, 1886–1888
  • Duh vremena, 1895
  • Pop Dobroslav, 1895

V češtině[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavle Marković-Adamov na italské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (SR) Jovan Skerlić, Pisci i knjige. Knj. 5, Srbija, njena kultura i njena književnost. Prve srpske pozorišne predstave. Vasa Živković. Nikanor Grujić. Pavle Marković-Adamov. Stevan Luković. Lažni modernizam u srpskoj književnosti. G. Dr. Svetislav Stefanović kao dramatičar. Tri nova romana. O našem književnom jezikuBeograd: G. Kon, 1923
  • (SR) Jovan Skerlić, Romantizam, realizam (iz Istorije nove srpske književnosti), Belgrado, Kultura, 1962
  • (EN) Ante Kadić, Contemporary Serbian Literature, Mouton, 1964
  • (HR) Gojko Desnica, Književnost srpskog naroda 1170–1940, Zajednica pisaca, 1983
  • (SR) Jovan Deretić, Историја српске књижевности (Storia della letteratura serba), Нолит, 1983
  • (SR) Predrag Palavestra, Историjа модерне српске књижевности: Златно доба 1892–1918 (Storia della moderna letteratura serba: L'età d'oro 1892–1918), Српска књижевна задруга, 1986
  • (EN) Jovan Deretić, Literature in the Eighteenth and Nineteenth centuries, in The history of Serbian Culture, Rastko, 1995
  • (HR) Jovan Deretić, Put srpske književnosti: identitet, granice, težnje, Srpska književna zadruga, 1996
  • (SR) Pavle Popović, Преглед српске књижевности (Revisione della letteratura serba), Завод за уџбенике и наставна средства, 1999
  • (SR) Marija Kleut, Српска народна књижевност (Letteratura popolare serba), Издавачка књижарница Зорана Стојановића, 2001
  • (SR) Dragiša Živković, Српска књижевност у европском оквирy (Letteratura serba nel contesto europeo), Српска књижевна задруга, 2004