Palác Ringhoffer
| Palác Ringhoffer | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Architekt | Vojtěch Ignác Ullmann |
| Výstavba | 1871 |
| Poloha | |
| Adresa | Politických vězňů 1511/5, 110 00 Praha 1, Nové Město,  Česko |
| Ulice | Politických vězňů |
| Souřadnice | 50°5′0,09″ s. š., 14°25′43,43″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Ringhoffer se nachází v Praze na Novém Městě, v ulici Politických vězňů. Budova v novorenesančním slohu byla postavena v roce 1871 podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna stavitelem Františkem Havlem.[1][2] Stavebníkem byl František Ringhoffer II. (1817–1873), železniční podnikatel, starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu. V téže době založil Velkopopovický pivovar, ale v roce 1873 po krátké nemoci zemřel. Ze stejného období jako Palác Ringhoffer pochází i dvě další novorenesanční budovy – sousední Schebkův palác, postavený pro železničního stavitele a podnikatele Jana Schebka (architekt Vojtěch Ignác Ullmann, stavitel František Havel, 1870–1873)[1] a Budova Ředitelství Buštěhradské dráhy (architekt Vojtěch Ignác Ullmann, 1871–1874).
Kromě sídla Františka Ringhoffera budova sloužila jako nájemní dům. V roce 1914 ji získala Banka stavebních živností a průmyslu, palác prošel secesní přestavbou (architekt a podnikatel František Kavalír, 1914–1920) a sloužil jako reprezentativní bankovní sídlo. V současnosti (2020) se v přízemí nachází restaurace Kantýna z řetězce Ambiente.[2][1]
Dřívější historie místa[editovat | editovat zdroj]
Ve středověku, v době Karla IV. se v místě dnešního Paláce Ringhoffer se nacházela zahrada a ulice se jmenovala Angelova podle dvorního lékárníka Angela z Florencie. Později zde stál dům hraběte Josefa Bredy, královského hejtmana pro Staré Město pražské; ulice se podle něj jmenovala Bredovská. Koncem 18. století dům patřil zednářské lóži U tří korunovaných hvězd, která zde provozovala sirotčinec. Po jeho přestěhování v roce 1868 budovu získali František Ringhoffer a Jan Schebek, budova byla zbořena a na jejím místě postaven Palác Ringhoffer.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c ŠEBKŮV A RINGHOFFEROVŮV PALÁC - PROHLÍDKA [online]. PRAGOS, 2017-05-30 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c PÍŠOVÁ, Martina. Co bylo v Ringhofferově paláci před Kantýnou? [online]. Ambiente, 2017-05-04 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Ringhoffer na Wikimedia Commons
