Palác Hvězda (Praha)
| Palác Hvězda | |
|---|---|
 Palác Hvězda z roku 1913 | |
| Účel stavby | |
kancelářský a obchodní dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese |
| Architekt | Bedřich Bendelmayer |
| Výstavba | 1911–1913 |
| Materiál | zdivo |
| Stavebník | Česká strana národně socialistická |
| Současný majitel | Soukromník |
| Poloha | |
| Adresa | Václavské náměstí 793/36 Praha 1, Nové Město 110 00 Praha 1, Praha,  Česko |
| Ulice | Václavské náměstí |
| Souřadnice | 50°4′53,9″ s. š., 14°25′33,74″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Hvězda je kancelářský a obchodní palác postavený v secesním stylu na Václavském náměstí, na adrese č. p. 793/36, 110 00 na Novém Městě, Praha 1. Budova se nedlouho po svém vzniku stala sídlem nakladatelství Melantrich. Během Sametové revoluce v listopadu a prosinci roku 1989 z balkonu budovy promlouvali k demonstrujícím představitelé Občanského fóra a další tehdejší osobnosti společenských změn.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na původní parcele stál klasicistně přestavěný třípatrový Vunšvický dům. Roku 1910 byl odkoupen a bylo rozhodnuto o jeho demolici pro výstavbu nového domu, paláce Hvězda. Zadavatelem stavby byla Česká strana národně socialistická a nakladatelství Melantrich, pro které vypracoval návrh secesního paláce architekt Bedřich Bendelmayer. Výstavba probíhala současně s pracemi na stavbě sousedního paláce Lucerna stavebníkem Ing. Vácslavem Havlem, a posléze také sousedního paláce Rokoko, vznikajícího v letech 1912 až 1916.
Nakladatelství v průběhu let komunistiského režimu v Československu hroznil zánik, posléze se profilovalo na vydávání literatury, která se dostávala do konfliktu se státní mocí. I díky tomu posloužil právě balkon Melantricha jako tribuna řečníků na demonstracích sametové revoluce v listopadu a prosinci roku 1989.[2] K davu odsud s elektrickým ozvučením promlouvali například Václav Havel, Jiří Černý, Marta Kubišová, Jiří Bartoška, Václav Malý a mnozí další.
Po roce 2000 byl ve spodních komerčních prostorách vybudována dvoupatrová budova britského obchodního řetězce Marks & Spencer.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Šestipodlažní kancelářský a obchodní palác je vystavěn v secesním stylu. Zaujímá prostor parcely uprostřed bloku domu ohraničených Štěpánskou a Vodičkovou ulicí a svou výškou dorovnává sousední stavby Weihlova domu a paláce Rokoko. Architektonicky je zde patrný vliv Bendelmayerova pedagoga, vídeňského architekta a průkopníka secesní architektury Otto Wagnera. Stavba je osově souměrná, krytá mohutnou sedlovou střechou s půdním prostorem, vysutý balkon leží na třetím podlaží. Fasáda je zdobena jednoduchou štukou a také sochařskými prvky, především v podobě balkonových podpěr. V úrovni pátého patra jsou pak umístěny čtyři secesní fresky od Vratislava Mayera.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled z náměstí -
Secesní fresky Vratislava Mayera -
Balkon nakladatelství Melantrich během Sametové revoluce
na_balk%C3%B3nu_Melantrichu_na_V%C3%A1clavsk%C3%A9m_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_v_revolu%C4%8Dn%C3%ADch_dnech_roku_1989_%C4%8Dte_prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠMOLDASOVÁ, Lucie. Ať mír dál zůstává… Tváře listopadu 1989 opět na balkonu Melantrichu - Magazín Reportér. reportermagazin.cz [online]. 2020-11-17 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online.
- ↑ FEJLEK, Vojtěch (cit. v pozn. 1) S. 26.
- ↑ Stores | Marks and Spencer CZ. www.marksandspencer.com [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budova Melantrichu na Wikimedia Commons
