Olga Fassatiová
| doc. RNDr. Olga Fassatiová, CSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. září 1924 Praha  Československo |
| Úmrtí | 15. prosince 2011 (ve věku 87 let) |
| Obor | mykologie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olga Fassatiová, roz. Javůrková (17. září 1924 Praha – 15. prosince 2011) byla česká vědkyně zabývající se studiem mikroskopických vláknitých hub.
Mykologický výzkum[editovat | editovat zdroj]
Po druhé světové válce se společně s dalšími spolupracovníky pod vedením prof. Karla Cejpa podílela na budování mykologického oddělení tehdejšího Botanického ústavu a později katedry nižších rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Olga Fassatiová izolovala entomofágní, fungikolní a půdní hyfomycety, které tvořily základ Sbírky kultur hub (CCF)[1], která byla roku 1965 přijata do Československé sbírky mikroorganismů (později Federace československých sbírek mikroorganismů, FCCM). V roce 1987 byla Olga Fassatiová zvolena vedoucí FCCM. Mezi lety 1971 a 2004 pod jejím vedením probíhaly Mykologické kurzy. Školila množství studentů, habilitovala se jako docentka v roce 1992 (ve věku 68 let).[2]
Je autorkou nebo spoluautorkou více než 60 původních vědeckých prací v oblasti taxonomie a ekologie mikroskopických hub.[3] Popsala několik nových druhů hub (např. Talaromyces bohemicus).[4]
Na její počest je pojmenována houba Trichoderma fassatiae.[5]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Olga byla jedinou dcerou Františky (roz. Tvrzové) a Ferdinanda Javůrkových. K jejím předkům patřil český malíř Karel Javůrek, jehož dílo je uloženo ve sbírce Národní galerie v Praze. Jejím manželem byl biolog a biochemik Miloš Fassati. Jejich synové se jmenují Ondřej Fassati a Tomáš Fassati.
Matka Františka, která byla členkou náčelnictva Junáka, přihlásila v dětství Olgu do skautského oddílu. Olga se od prvních dnů po skončení 2. světové války angažovala ve zdravotnických skupinách, které sloužily nemocným, jež nemohli hned opustit koncentrační tábory. Šlo o činnost, která byla jako poslední zařazena do 2. odboje. Při této náročné práci se nakazila tuberkulózou, z níž se pak musela dlouhodobě léčit.
K celoživotnímu směřování Olgy patřil zájem o hlubší vnímání života. K jejím oblíbeným textům patřily vedle novozákonních evangelií například práce Ramana Maharši.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CCF Culture Collection of Fungi — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Živa – Vzpomínka na Olgu Fassatiovou (1924–2011) (Alena Kubátová). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné online.
- ↑ FASSATIOVÁ, Olga; FASSATIOVÁ, Olga. Moulds and filamentous fungi in technical microbiology. Amsterdam: Elsevier, 1986. 233 s. (Progress in industrial microbiology). Dostupné online. ISBN 978-0-444-99559-9.
- ↑ HOUBRAKEN, J.; KOCSUBÉ, S.; VISAGIE, C.M. Classification of Aspergillus, Penicillium, Talaromyces and related genera (Eurotiales): An overview of families, genera, subgenera, sections, series and species. Studies in Mycology. 2020-03, roč. 95, s. 5–169. Dostupné online [cit. 2021-03-28]. DOI 10.1016/j.simyco.2020.05.002. PMID 32855739. (anglicky)
- ↑ NOVÁKOVÁ, Alena; KUBÁTOVÁ, Alena; VALINOVÁ, Šárka. Trichoderma fassatiae, a new species from the section Pachybasium isolated from soil in the Czech Republic.. Czech Mycology. 2015-10-30, roč. 67, čís. 2, s. 227–231. Dostupné online [cit. 2021-03-28]. ISSN 1211-0981. DOI 10.33585/cmy.67205.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUBÁTOVÁ, Alena. Vzpomínka na Olgu Fassatiovou (1924–2011). Živa. 2017, čís. 5, s. CXXIV.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Fassatiová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Fassatiová
- Olga Fassatiová v Databázi knih
