Olesno
| Olesno | |
|---|---|
 Náměstí v Olesnu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°52′30″ s. š., 18°25′ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Olesno |
| Gmina | Olesno |
  Olesno | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,1 km² |
| Počet obyvatel | 9 353 |
| Hustota zalidnění | 619,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci a další |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Sylwester Piotr Lewicki |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Pieloka 21 46-300 Olesno |
| Telefonní předvolba | +48 34 |
| PSČ | 46-300 |
| Označení vozidel | OOL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olesno (polsky též Oleśno[pozn. 1], německy Rosenberg in Oberschlesien) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Olesno. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Stobravě (pravém přítoku Odry) mezi Lublincem a Kluczborkem. V roce 2021 zde žilo 9 353 obyvatel,[1] z toho necelou pětinu tvoří občané německé národnosti (19,3 % podle sčítání lidu 2011).[2]
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1226. Jako součást Opolského knížectví patřilo do roku 1742 zemím Koruny české, respektive Habsburské monarchii. Po první slezské válce připadlo Prusku a do konce druhé světové války leželo na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše). V roce 1945 bylo spolu s většinou Horního Slezska přičleněno k socialistickému Polsku.
Již od roku 1743 má status okresního města – dříve v rámci německé provincie Slezsko a vládního obvodu Opolí, po válce v Opolském vojvodství. Jen v letech 1975–1998, kdy byla v platnosti správní reforma zavádějící 49 malých krajů, spadalo pod Čenstochovské vojvodství.
Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo v Olesnu 5 742 obyvatel, z toho 66 % německojazyčných a 32,9 % polskojazyčných (k polskému jazyku se řadilo i hornoslezské nářečí, dále zvláštní kategorii představovali „dvoujazyční”, již tvořili 11,3 % obyvatelstva.[3] Po druhé světové válce nebyl zde proveden plošný odsun původního obyvatelstva, proto se město stalo jednou z bašt německé menšiny v současném Polsku.
Mezi nejtemnější kapitoly v dějinách Olesna patří období mezi 20. až 25. ledna 1945, kdy město bylo – po obsazení bez boje – vypáleno a zplundrováno Rudou armádou. Zničeno nebo poškozeno bylo dokonce 75 % zástavby, včetně historických památek v centru.[4][5]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- dřevěné poutní kostely svaté Anny (1510) a svatého Rocha (1710, v místní části Grodzisko)
- evangelický kostel Kristova kříže z roku 1853 v areálu městského parku
- katolický farní kostel Božího Těla postavený v novobarokním slohu letech 1909–1913¨
- hlavní náměstí (Rynek):
- klasicistní radnice z roku 1821
- morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1697
- socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1753
- pozůstatky středověkých hradeb v ulici Lompy
- židovský hřbitov; nejstarší hrob pochází z roku 1821, dochovala se i obřadní síň z roku 1868
-
Poutní kostel svaté Anny¨ -
Kostel Kristova kříže -
Kostel Božího Těla -
Rynek: socha Jana Nepomuckého a radnice -
Městské hradby -
Židovský hřbitov
_ID_627737.jpg)
Doprava[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Městem prochází národní silnice (droga krajowa) č. 11 z Bytomi do Poznaně a Kolobřehu, a také železniční trať Katovice – Poznaň. Ve stanici Olesno Śląskie (Slezské Olesno) staví jak regionální vlaky společnosti Koleje Śląskie (Slezské dráhy), tak rychlíky mířící ze směru Katovice na sever Polska.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Tradiční polský název města je Oleśno s hláskou podobnou změkčenému „š“. Oficiálně používaná forma Olesno vychází z výslovnosti v místním severoslezském nářečí, viz mazuření. V běžné mluvě obyvatel se vyskytují oba tvary.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2021 roku [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2021-07-22 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ BIŁY, Łukasz. Kolejne wyniki spisu powszechnego: najwięcej Niemców w Strzeleczkach i Białej [online]. Portal Niemców w Polsce, 2015-15-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (polsky)
- ↑ Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 78. (německy)
- ↑ DRAGON, Mirosław. Przed nami czworobok grozy. Olesno w marcu 1945 roku [online]. Nowa Trybuna Opolska, 2017-01-28 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ PAWLIK, Andreas. „Wyzwolenie“ Olesna, czyli prawda, która boli [online]. wachtyrz.eu, 2020-01-20 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olesno na Wikimedia Commons - Olesno.pl – oficiální webové stránky Městského úřadu v Olesnu
- Olesno v Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae – popis města z roku 1650 (německy)
- Olesno na portálu fotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky)
