Ole Friele Backer
| Ole Friele Backer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. listopadu 1907 Vågan |
| Úmrtí | 13. prosince 1947 (ve věku 40 let) Bergen |
| Povolání | fotograf |
| Rodiče | Paul Backer |
| Manžel(ka) | Ina Backerová |
| Děti | Berit Backerová |
| Ocenění | Medaile svatého Olafa s dubovou ratolestí |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ole Friele Backer (13. listopadu 1907, Vågan – 13. prosince 1947, Bergen[1]) byl norský fotograf. Je známý díky své práci válečného fotografa během druhé světové války.
Válečný fotograf[editovat | editovat zdroj]
Backer žil v Bergenu a od dubna 1940 fotografoval válku a důsledky německého útoku na Norsko. Fotografie byly publikovány v zahraničí a Backer musel uprchnout do spojeného Království[2] na palubě MK „Sjølivet“. Byl zaměstnán jako fotograf norské vládní informační kanceláře v Londýně.[3] Dokumentoval norskou královskou rodinu a činnost vlády v exilu, fotografoval norský vojenský personál, válečné námořníky a další Nory v exilu. Jeho fotografie si získaly širokou publicitu a byly publikovány v Británii stejně jako ve spojených státech.
V roce 1943 se plavil zpět s norskou lodí „Montevideo“ a během cesty udělal sérii snímků, které dokumentovaly válečné námořníky v každodenním životě na palubě.
V červnu 1944 Backer fotografoval během operace Overlord v Normandii. Jeho snímky byly publikovány na celém světě.
V listopadu 1944 byl Backer poslán se spojeneckým konvojem do Murmanska v Sovětském svazu. Poté se podílel na osvobození kraje Finnmark.[2] V lednu 1945 se Backer připojil k výpravě, která přišla zachránit obyvatel Sørøya ve Finnmarku,[4] kde se po nucené evakuaci skrývalo asi 1 000 lidí.[5] V únoru 1945 byla populace evakuována.[6] Spolu s Per E. Danielsen a Per Waagem, Backer vydal po válce o tomto incidentu knihu Øya i ingenmannsland.[7]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Backer se oženil s Inou Backer, dcerou Edvarda Christiana Danielsena a sestrou Per E. Danielsena. Manželé měli jednu dceru, Berit Backer.[2]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Backer byl oceněn medailí Olafa II. Norského za jeho úsilí o evakuaci obyvatel jižního ostrova.[8][9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Než odešel do spojeného Království fotografoval válku v Norsku. Zde britský letecký útok na Florvåg v Bergenu -
Backera zaměstnávaly během pobytu v exilu norské úřady. Tady je král Haakon a korunní princ Olav na inspekci ve Skotsku. Důstojník je Hans Reidar Holtermann -
Erik Haabjørn s skvadronsmaskoten „Plivat“ v Cattericku v dubnu 1942 -
Posádka „Montevideo“ po útoku na konvoj v roce 1943 -
Oslavy v Londýně v roce 1942 -
Matka s dětmi, Finnmark, 1944 -
Bitva v Normandii, 1944, fotografie byla použita na obálce časopisu Picture Post
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Backer, Ole Friele: Krigsfotografen, Bergen: Eide, 1946. Digital utgave fra Nasjonalbiblioteket
- Heintz, Anatol og Ole Friele Backer: Svalbard. En del av Norge, Bergen: Eide, 1950. Digital utgave fra Nasjonalbiblioteket
- Backer, Ole Friele, Per E. Danielsen og Per Waage: Øya i ingenmannsland, Oslo: Aschehoug, 1946
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ole Friele Backer na norské (bokmål) Wikipedii.
- ↑ Bergens Tidende, 16. 12. 1947, s. 7.
- ↑ a b c Ann Christine Eek: «Berita – The Norwegian friend of the Albanians», i Berit Backer: Behind stone walls. Changing household organization among the Albanians of Kosova, redigert av Robert Elsie og Antonia Young, med innledning og fotografier av Ann Christine Eek. Peja: Dukagjini Balkan Books, 2003, s. 8.
- ↑ «Fotografen i første linje» Archivováno 10. 6. 2015 na Wayback Machine., Forsvarsforum, nr. 5, květen 2004, s. 29.
- ↑ Kristian Husvik Skancke: Redningsoperasjonen på Sørøya. Bakgrunn og strategisk kontekst, mastergradsoppgave i historie, Universitetet i Tromsø, 2010, s. 43.
- ↑ Kjell Fjørtoft: Vi fikk vår frihet. Finnmark høsten 1944, Oslo: Gyldendal , 1984, s. 185f.
- ↑ Kjell Fjørtoft: Vi fikk vår frihet. Finnmark høsten 1944, Oslo: Gyldendal , 1984, s. 205–219.
- ↑ Skancke, s. 10.
- ↑ «Krigen som pressefotografen så den», Aftenposten, morgennummeret 14. 9. 1946, s. 11.
- ↑ Gjems-Onstad, Erik (red.): Krigskorset og St. Olavsmedaljen med ekegren, Oslo: Grøndahl-Dreyer, 1995, s. 196.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ole Friele Backer na Wikimedia Commons
