Nový Berštejn (zámek)
| Zámek Nový Berštejn | |
|---|---|
 Zámek Nový Berštejn | |
| Účel stavby | |
obytné sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Architekt | Václav Špaček (?) |
| Výstavba | 1553 - 1567 |
| Přestavba | 1. pol. 18. století |
| Materiály | kámen, zdivo |
| Stavebník | Adam Berka z Dubé |
| Další majitelé | Berkové z Dubé Valdštejnové Buttlerové Šporkové Valdštejnové Tomáš Maglič Růžena Jiratová-Kabátová baron Ludolf von Wedel-Parlow Československo Česká republika |
| Současný majitel | Miroslav Slezák |
| Poloha | |
| Adresa | Nový Berštejn,  Česko |
| Souřadnice | 50°32′54,7″ s. š., 14°32′42,2″ v. d. |
  Nový Berštejn (zámek), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17025/5-2930 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nový Berštejn (nazývaný také Nový Berštýn, Perštýn, Perstein, Neuperstein)[1] je původně renesanční zámek ve stejnojmenné vesničce asi 1 km severně od města Dubá. Zámek pochází ze 16. století, nechal ho postavit Adam Berka z Dubé, potomek mocného rodu Ronovců poté, kdy zdědil pouze pustnoucí hrad Starý Berštejn u Vrchovan. Počátkem 18. století byl objekt i se zámeckým parkem barokně přestavěn.
Zámek a přilehlé panství změnilo mnohokrát majitele, jeho nejznámějším vlastníkem byl Albrecht z Valdštejna. Za minulého režimu sloužil zámek jako internátní škola pro děti. Později byl úplně opuštěn a léta chátral. V současnosti je zámek po nákladné rekonstrukci z let 1992–96 využíván jako luxusní hotel.[2] Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie zámku[editovat | editovat zdroj]
Počátky po založení[editovat | editovat zdroj]
Původně se na návrší, které na starých mapách nese název Melzer Berg, nacházela ves a poplužní dvůr Nezlovice, zmiňované již v roce 1402.[4] Na jejich místě nechal v letech 1553-1567 Adam Berka z Dubé postavit renesanční zámek,[5] který sloužil jako náhrada za starý a pustnoucí Husity vypleněný rodový hrad Berkenštejn (nyní Starý Berštejn) u Vrchovan.[1] Zámek byl podle hradu pojmenován Nový Berštejn.
Syn stavitele zámku Jiří Berka z Dubé, příslušník velkého rodu Berkové z Dubé, prodal budovu v roce 1618 svému bratrovi Václavovi, který se aktivně zúčastnil stavovského povstání na protihabsburské straně a za vlády Fridricha Falckého zastával důležitý úřad nejvyššího zemského sudího.[4]
Období 17.–19. století[editovat | editovat zdroj]
Po bitvě na Bílé hoře byl Václav Berka nucen emigrovat ze země a jeho zkonfiskovaný majetek koupil Adam z Valdštejna, který ho zanedlouho přenechal mocnému Albrechtovi z Valdštejna.[4]
Po Valdštejnově smrti (1634) byly statky opět zkonfiskovány a císař Ferdinand II. jimi místo žoldu obdaroval Ira Richarda Waltera Buttlera. Buttler se o své jmění zasloužil spoluúčastí na Valdštejnově vraždě. Nový majitel však ještě téhož roku (1634) zemřel. Jeho vdova se brzy znovu provdala a po její smrti vznikl spor o dědictví mezi vdovcem Kryštofem Ferdinandem z Heissensteinu a příbuznými Buttlera. Tento spor se vyřešil rozdělením majetku a zámek připadl opět Buttlerům, kteří pak na berštejnském zámku sídlili až do roku 1723.[4]
Počátkem 18. století byl objekt i s zámeckým parkem barokně upraven.
V roce 1723 Theobald Václav Buttler zámek prodal a novým majitelem se stal hrabě František Karel Rudolf Swéerts-Sporck,[4] zeť známého mecenáše umění Františka Antonína Šporka. Hrabě Swéerts-Sporck rozvinul na panství rozsáhlou stavební činnost a mimo jiné vystavěl i vrcholně barokní kostel Nalezení Svatého Kříže v Dubé. I zámek Berštejn byl barokně přestavěn a rozšířen o boční křídla, byla zde vysvěcena zámecká kaple. Možným (spolu)autorem jeho nové podoby je pražský architekt Václav Špaček.[6] Rodině Swéerts-Sporcků patřil zámek do roku 1810, kdy byl prodán Arnoštovi z Valdštejna.[4] Valdštejnové pak zámek Nový Berštejn drželi až do roku 1918. Pseudohistoricky jej upravili a dali mu dnešní vzhled. Konec valdštejnskému panství přinesla první pozemková reforma za první republiky.
Období let 1918–1945[editovat | editovat zdroj]
Novým majitelem zámku se roku 1920 stal Tomáš Maglič, generální rada Škodových závodů.[4] Na zámku vybudoval také tenisový kurt.
V roce 1935 Zámek Berštejn koupila Růžena Jiratová-Kabátová,[4] která zvelebila nejen zámek, ale také zámecký park, statek a pivovar. Obnova panství byla jako zajímavá událost zmíněna také v novinách.[zdroj?]
V průběhu druhé světové války byl zámek ve správě německého barona Ludolfa von Wedel-Parlow, jenž měl dbát nejen na prosperitu berštejnského panství, ale také na jeho nový význam. Zámek sloužil jako místo setkávání umělců - natáčel se zde také film, a později jako nacistický archív ve věcech Francie. Nejcennější dokumenty byly dětmi převáženy během bombardování na bezpečnější místo. Bombardování zničilo zámecký pivovar, který zpracovával vyhlášený místní chmel "Dubský zelenáč".
Období let 1945–1990[editovat | editovat zdroj]
V roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem jako německý majetek a adaptován na okresní dům zdraví, poté na zvláštní internátní školu. Kvůli havarijnímu stavu budovy musel být v roce 1983 dětský domov ze zámku odstěhován.[4] Zámek sice chátral, ale v roce 1983 nemohl být podepsán demoliční výměr, protože v roce 1985 (24. 5.), byl zaslán Rostislavu Bílkovi (který se de facto postaral o zrušení internátu z havarijních a bezpečnostních důvodů) dopis (č.: 1753/85-VI/1) z Ministerstva kultury ČSR, který jasně uvádí, že tehdejší odbor kultury ONV Česká Lípa (čj. 916/85) našel nového zájemce, jenž později začal provádět rekonstrukci střechy. Jenže to bylo asi tak vše, na co se nový zájemce zmohl a od dalších aktivit upustil, včetně správy samotného zámku. Jelikož byl v té době zámek volně přístupný, tak i značně demolován (ruční umělecká kovářská práce na vstupních a zadních vchodových dveří, luceren a dřevěných "vyřezávaných" dveří v bývalé jídelně Dětského domova) na což Rostislav Bílek v roce 1987 upozornil MK ČSR a ten obratem správce objektu ONV Česká Lípa (č. dopisu 7.780/87-VI/1), aby objekt zabezpečil, což se nakonec stalo a zámek byl "zakonzervován", což ale nebránilo tomu, aby zámek nadále chátral.
Současný stav[editovat | editovat zdroj]
V roce 1991 zchátralý zámek s parkem koupil Miroslav Slezák. V letech 1992 až 1996 proběhla rekonstrukce. Od roku 1996 zámek slouží jako hotel, v anglickém parku se nachází golfové hřiště, dva tenisové kurty a dětské hřiště.[7]. Zachráněn a využíván je i barokní bazén.[8] Miroslav Slezák byl za opravu zámku v roce 2012 oceněn prvním místem v soutěži „Má vlast v srdci Evropy“.[4]
Zámek je veden v celostátním registru kulturních památek jako položka 17025/5-2930, ovšem s poznámkou "s omezením bez budov šafářských domků".[3]
Zámecký park[editovat | editovat zdroj]
V první polovině 17. století nechal park u svého zámku vytvořit Karel Rudolf hrabě ze Swéertsu. Jedná se o dodnes velmi rozsáhlý areál obehnaný zdí v mírně zvlněném terénu, jehož část zaujímá starší původní les. V samotném parku bylo po roce 1980 evidováno 30 jehličnatých a 45 listnatých stromů. Bylo zde mnoho cypřišků, nažloutlé tisy, převislý jedlovec, zakrslý smrk, tulipánovník, převislý jasan, sloupovitý dub a mnoho obrovských starých vejmutovek.[9]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Zámek Nový Berštejn byl postaven v 16. století v renesančním slohu, z této doby se dochovala část přízemí. Původní stavba měla zděnou přízemní budovu s valenými klenbami a lunetami[10] zdobenou renesančními psaníčky (dnešní střední křídlo) a dřevěné patro.[8] V první polovině 18. století došlo k barokní přestavbě a posléze bylo přistavěno patro a postranní křídla. V roce 1910 vzniklo nové podkroví a v roce 1934 došlo k pseudohistorické úpravě.[4]
Zámek tvoří dvoukřídlá jednopatrová stavba s mansardovou střechou a věžičkou nad hlavním traktem, uprostřed čelního rizalitu se nachází portál s barokním ostěním. Součástí zámku byl hospodářský dvůr s barokní správní budovou čp. 12, vznosnou barokní bránou a historickou sýpkou. Hlavní trakt zámku nese číslo popisné 10, pravý boční trakt čp. 21.[4]
Podobu zámku zachytil v roce 1833 v kolorované kresbě Karel Hynek Mácha.[4]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Areál zámku leží již mimo území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, jejíž součástí je prakticky celé centrum Dubé. Ve směru od Prahy je dostupný po silnici I/9 z Dubé, která pak pokračuje dále na sever k Jestřebí. Poblíž zámku z ní odbočuje silnice II/270. Do zámku lze přijet autem. Vlakové spojení v okolí neexistuje.
Kolem parku vede zeleně značená trasa z Dubé ke kapli Sv. Barbory a přes Nedamov zpět do Dubé.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b ZÁMEK NOVÝ BERŠTEJN [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 48.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-04]. Identifikátor záznamu 127631 : zámek s omezením. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m 14. Nový Berštejn - Oficiální stránky Města Dubá. www.mestoduba.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Dubá a okolí, s. 52.
- ↑ MACEK, Petr. Barokní architekt Václav Špaček (1689-1751), I. díl. Praha, 2007. 181 s. dizertační. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy - Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Mojmír Horyna. Dostupné online.
- ↑ Zámek Berštejn. www.berstejn.com [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ a b VLASTNÍKOVÁ, Eva. Oživlá památka: Zámek jako splněný sen. Českolipský deník. 2011-09-06. Dostupné online [cit. 2024-05-13].
- ↑ HIEKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. Kapitola Nový Berštejn, s. 286.
- ↑ Nový Berštejn (Perstein, Neuperstein) [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Nový Berštejn na Wikimedia Commons - Na webu Castles Archivováno 16. 6. 2011 na Wayback Machine.
- Web zámku
- O vejmutovkách v parku
