Nogat
| Nogat | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 62 km |
| Plocha povodí | 1 330 km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nogat je řeka, která je východním ústím a pravobřežním ramenem části veletoku Visla a její delty v severním Polsku. Vlévá se do Viselského zálivu Baltského moře, kde sama vytváří malou deltu. Horní tok řeky se nachází v okrese Sztum a okrese Malbork a střední a dolní tok na rozhraní okresů Nowy Dwór Gdański (vše v Pomořském vojvodství) a okresu Elbląg (Varmijsko-mazurské vojvodství). Geograficky se nachází v geomorfologických celcích Żuławy Wiślane a Dolina Kwidzyńska. Největším sídlem na toku je město Malbork.[1][2][3]
Další informace[editovat | editovat zdroj]
Nogat, který je po celé délce splavný, má délku 62 km a plochu povodí 1330 km². Největšími přítoky jsou pravobřežní řeky Liwa, Młynówka Malborska. Nogat má svůj počátek ve Visle na území vesnice Piekło, poblíž trojmezí Kamień na styku dawnej granicy trzech państw nedaleko vesnice Biała Góra. Ústi řeky je poblíž vesnice Nowotki a je pod částečnou ochranou přírodní rezervace Rezerwat przyrody Ujście Nogatu. Dolní tok řeky tvoří hranici Pomořského a Varmijsko-mazurského vojvodství. Nogat je společně s dalšími řekami součástí lodní cesty Pętla Żuławska.[1][2][3]
V minulosti byla řeka jedním z hlavních ramen Visly a protékalo jí cca 87 % jejího toku. Kvůli poklesu hladiny vod v Nogatu byl v roce 1553 u Białe Góry prokopán kanál, který zachránil řeku před vyschnutím. Většina vody pak odtékala do Nogatu a Visla ztratila mezi Białou Górou a Gdaňskem splavnost. To způsobilo mnohaleté spory. V roce 1612 byla postavena přehrada, která byla během Švédské invaze do Polska zničena a spory o vodu pokračovaly. Teprve v roce 1848 byl schválen projekt vodního kanálu na odvedení vod Nogatu z Visly a to 4 km po proudu v Piekłu a také na postavení jezu Wielki Upust, který reguloval přítok vody z Liwy do Nogatu. V roce 1879 byl zvýšen povodňový břeh Visly a obnovena velká hráz, která byla v roce 1888 protržena a způsobila rozsáhlé zatopení. Z tohoto důvodu byl v roce 1900 tok vody z Visly do Nogatu téměř úplně přerušen. Nogat byl odkanalizován přes tři vodní stupně: Michałowo, Rakowiec a Szonowo, čímž se udržovala stálá hladina vody a umožňovala lodní doprava. V roce 1930 bylo vybudováno malé zdymadlo u ústí řeky Liwy do Nogatu. Pozůstatkem regulací řeky jsou také úseky řeky Stary Nogat. Významným vodním dílem na řece Nogat je Kanał Jagielloński, který spojije Nogat s řekou Elbląg Největším sídlem na řece Nogat je Malbork. Přes řeku nebo podél řeky Nogat vede velké množství turistických a cyklistických tras, např. Elbląska Droga św. Jakuba, Szlak Kopernikowski, Szlak Mennonitów, Wiślana Trasa Rowerowa, EuroVelo 9, EuroVelo 10, EuroVelo 13, Szlak Zamków Powiśla, Po Dolinie Wisły aj.[1][2][3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Nogat | Pomorski Szlak Żeglarski - szlak wodny Zatoka Gdańska-Pętla Żuławska-Zalew Wiślany-Kanał Elbląski-Pojezierze Iławskie. www.zalewwislany.pl [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Nogat | Pętla Żuławska [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c Nogat. petla-zulaw.pl [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nogat na Wikimedia Commons
