Nezvěstice (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nezvěstice
Nádraží v Nezvěsticích
Nádraží v Nezvěsticích
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
ObecNezvěstice
Souřadnice
Nezvěstice
Nezvěstice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice764050
TratěPlzeň – České Budějovice, Rokycany–Nezvěstice
Nadmořská výška380 m n. m.
V provozu od1. září 1868
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)4 (4)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaAutobusová stanice před nádražní budovou
Služby ve staniciČekárna pro cestující
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nezvěstice jsou železniční stanice v západní části stejnojmenné obceokrese Plzeň-městoPlzeňském kraji, nedaleko řeky Úslavy. Leží na železničních tratích Plzeň – České Budějovice a Rokycany–Nezvěstice. Stanice je elektrifikovaná (25 kV, 50 Hz AC, trať 190).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla vybudována jakožto součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň, roku 1872 prodloužené až do Chebu na hranici Německa, podle typizovaného stavebního návrhu. 1. září 1868 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Českých Budějovic do Plzně.

27. května 1869 otevřela důlní společnost Mirošovské kamenouhelné těžařstvo nákladní železniční vlečku z Rokycan do Mirošova, osobní doprava zde byla zavedena roku 1883. Oba typy dopravy zajišťovala Česká západní dráha (BWB) obsluhující rokycanskou stanici. K prodloužení dráhy do Nezvěstic společností České obchodní dráhy a jejímu napojení na železnici KFJB došlo 1. srpna 1882, osobní vlaky začaly trať obsluhovat až roku 1889. K původní nádražní budově byla přistavěna budova nová. Po zestátnění KFJB v roce 1884 a BCB v roce 1909 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Elektrická trakční soustava zde byla zprovozněna 3. října 1963.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Obě tratě procházející stanicí jsou jednokolejné. Nachází se zde čtyři nekrytá hranová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]