Německá agrární strana (Rakousko)
| Německá agrární strana | |
|---|---|
| Deutsche Agrarpartei | |
| Zkratka | DAP |
| Datum založení | 1905 |
| Datum rozpuštění | 1920 |
| Zakladatel | Franz Peschka |
| Nástupce | Německý svaz zemědělců |
| Ideologie | agrarismus |
| Politická pozice | středopravice |
| Barvy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Německá agrární strana (německy Deutsche Agrarpartei) byla německá agrární politická strana v Rakousku-Uhersku, aktivní především v českých zemích.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zatímco čeští rolníci v Čechách zakládali od počátku 90. let 19. století vlastní zemědělské strany (viz Českoslovanská strana agrární), německy mluvící političtí představitelé rolnictva se ještě dlouho organizovali v rámci existujících německých stran, především Německé lidové strany, Německé pokrokové strany a Všeněmeckého sjednocení. Kromě toho existovaly starší zájmové organizace, jako například Německý ústřední zemědělský svaz, Svaz německých zemědělců v Čechách nebo Německo-rakouský rolnický svaz z Českých Budějovic, které byly založeny v roce 1898. V roce 1901 založili němečtí pokrokoví poslanci Franz Peschka a Martin Soukup v Říšské radě frakci Německá selská strana, která byla zastoupena i na českém sněmu. Zde však existovala v rámci Německé pokrokové strany. V roce 1902 byl následně vytvořen Německo-rolnický pracovní výbor pro Čechy, v němž poslanci Říšské rady i Českého zemského sněmu koordinovali politickou práci pro rolnictvo. Na jaře 1905, v důsledku ukončení českých obstrukcí v Říšské radě a německých obstrukcí v českém zemském sněmu, vytvořilo nakonec 17 německo-liberálních nebo německo-nacionálních poslanců ze všech německých klubů českého zemského sněmu Německou agrární stranu. Agrární strana se tak stala druhou nejsilnější německou parlamentní skupinou v českém zemském sněmu. Také v Říšské radě se frakci rolnické strany podařilo do jara 1906 zvýšit počet poslanců na osm. Již ve volbách do Říšské rady v roce 1907 získala agrární strana 16 mandátů, čímž se stala nejsilnější německou stranou v Čechách, která se vyrovnala sociálním demokratům. Kromě toho zde byl asi tucet poslanců z Moravy, Slezska a Korutan. V českých zemských volbách 1908 obdržela strana nejvyšší počet hlasů z německých uskupení. Ve volbách do Říšské rady v roce 1911 bylo dosaženo 32 mandátů. Po první světové válce na stranu v českých zemích navázal Německý svaz zemědělců.
Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]
Říšská rada[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 1907 | 132 978 | 2,9 | 19/516
|
▲19 | ▲9. |
| 1911 | 106 548 | 2,4 | 22/516
|
▲3 | ▲7. |
Český zemský sněm[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 1901 | 5 116 | 2,1 | 3/242
|
▲3 | ▲10. |
| 1908 | 31 906 | 8,0 | 15/242
|
▲12 | ▲6. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Pokorný: Vereine und Parteien in Böhmen. In: Adam Wandruszka, Peter Urbanitsch (Hrsg.): Die Habsburgermonarchie. 1848–1918. Band 8: Politische Öffentlichkeit und Zivilgesellschaft. Teilband 1: Vereine, Parteien und Interessenverbände als Träger der politischen Partizipation. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2006, ISBN 3-7001-3540-8, S. 609–703.
- Lothar Höbelt: Kornblume und Kaiseradler. Die deutschfreiheitlichen Parteien Altösterreichs 1882–1918. Verlag für Geschichte und Politik, Wien 1993, ISBN 3-7028-0320-3, S. 229–242.
- Robert Kriechbaumer: Die großen Erzählungen der Politik. Politische Kultur und Parteien in Österreich von der Jahrhundertwende bis 1945. Böhlau, Wien / Köln / Weimar 2001, ISBN 3-205-99400-0, S. 494–502.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deutsche Agrarpartei na německé Wikipedii.