Mravenečník (Krkonoše)

Mravenečník
	Cesta ve vrcholové partii Mravenečníku. v pozadí Sněžka
Vrchol	1006 m n. m.
Prominence	51 m ↓ Rýchorský kříž
Izolace	0,8 km → Dvorský les
Seznamy	Tisícovky v Česku #376; Hory a kopce Krkonoš
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Krkonoše / Krkonošské rozsochy / Rýchory
Souřadnice	50°40′ s. š., 15°51′37″ v. d.
	Mravenečník
Povodí	Úpa → Labe, Bóbr → Odra
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenečník je vrchol v České republice ležící ve východních Krkonoších. Severovýchodní svah se nachází na území Polska.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Mravenečník je druhou nejvýchodnější tisícovkou Krkonoš, přičemž jižněji položený Dvorský les v tomto směru vítězí jen o velmi málo. Nachází se jihovýchodně od Dolních Albeřic asi 3,5 km západně od města Žacléře, asi 12 km severně od Trutnova a asi 6,5 km severovýchodně od Janských Lázní. Mravenečník je na jihu oddělen mělkým sedlem Rýchorský kříž v nadmořské výšce 956 metrů od hřebenu Rýchor. Dále z něj vybíhají dvě rozsochy. Východním a posléze jihovýchodním směrem k městu Žacléři je to Žacléřský hřbet a severním směrem Čepel. Na ostatních stranách se nachází prudce spadající svah. Vrcholové partie hory a svahy nacházející se na území České republiky leží na území Krkonošského národního parku.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

V nevelké vzdálenosti severně od vrcholu prochází přes Mravenečník hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. K hoře přichází od východu po Žacléřském hřebenu, lomí se zde k severu a odchází po hřebenu Čepele. Severovýchodní svah patřící k Baltskému úmoří odvodňují levé přítoky Bóbru, jihovýchodní a západní svah patřící k Severním úmoří odvodňují potoky vlévající se do přítoků Úpy.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Vrcholové partie Mravenečníku jsou souvisle porostlé lesem. V prostoru Rýchorského kříže a v nižších svahových partiích se nacházejí louky.

Státní hranice[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko od vrcholu Mravenečníku prochází státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Přichází od severu po hřebenu Čepele a asi 1 kilometr severně se v místě zvaném Roh hranic lomí k východu a pokračuje po severním svahu Žacléřského hřebenu ke Královeckému sedlu.

Komunikace a turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Lesním masívem ve vrcholových partiích Mravenečníku procházejí pouze lesní cesty. V těsné blízkosti vrcholu prochází od severu k jihu červeně značená Cesta bratří Čapků z Krkonoš do Trutnova. Souběžně s ní od severu přichází od Pomezních bud i polská zeleně značená trasa, která se v místě zvaném Roh hranic stáčí k východu a po polském území klesá do Královeckého sedla. Z Rohu hranic pak východním směrem vychází modře značená trasa 1824 a z Rýchorského kříže zeleně značená trasa 4212 – obě směr Žacléř.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-05]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mravenečník na Tisicovky.cz

[ZTM-1] Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-05]. Dostupné online.

[1]

Krkonošské tisícovky

Hlavní vrcholy (54)	Sněžka (1603 m) • Luční hora (1555 m) • Studniční hora (1555 m) • Vysoké kolo (1509 m) • Stříbrný hřbet (1490 m) • Violík (1472 m) • Malý Šišák (1440 m) • Kotel (1435 m) • Zadní Planina (1423 m) • Harrachovy kameny (1421 m) • Mužské kameny (1416 m) • Dívčí kameny (1414 m) • Svorová hora (1411 m) • Zlaté návrší (1411 m) • Růžová hora (1393 m) • Liščí hora (1363 m) • Lysá hora (1344 m) • Železný vrch (1321 m) • Stoh (1320 m) • Černá hora (1300 m) • Luboch (1296 m) • Tabule (1284 m) • Světlá (1245 m) • Medvědín (1235 m) • Čihadlo (1216 m) • Plešivec (1209 m) • Přední Planina (1198 m) • Lysečinská hora (1190 m) • Jelení hora (1173 m) • Slatinná stráň (1153 m) • Vlčí hřeben S (1140 m) • Lesní hora (1129 m) • Vlčí hřeben (1124 m) • Vlčí hřeben J (1119 m) • Pěnkavčí vrch (1105 m) • Dlouhý hřeben (1085 m) • Mechovinec (1081 m) • Kraví hora (1072 m) • Mrtvý vrch (1062 m) • Černá skála (1042 m) • Vlašský vrch (1037 m) • Zadní Žalý (1036 m) • Šeřín (1035 m) • Dvorský les (1035 m) • Preislerův kopec (1035 m) • Jelení vrch (1025 m) • Čertova hora (1023 m) • Přední Žalý (1018 m) • Pevnost (1012 m) • Struhadlo (1007 m) • Mravenečník (1006 m) • Javor (1002 m) • Janova skála SZ (1002 m) • Špičák (1001 m)

Vedlejší vrcholy (19)	Vysoká pláň (1490 m) • Stříbrné návrší (1433 m) • Mužské kameny V (1415 m) • Vrbatovo návrší (1412 m) • Kozí hřbety V (1387 m) • Kozí hřbety (1318 m) • Světlý vrch (1316 m) • Čelo (1270 m) • Kamenec (1239 m) • Žlabský vrch (1218 m) • Plešivec V (1196 m) • Signál (1170 m) • Hornomísečská skála (1047 m) • Harrachova skála (1035 m) • Kozlí hřbet (1034 m) • Dlouhý hřeben S (1031 m) • Kutná J (1010 m) • Kutná (1002 m) • Janova skála (1001 m)

Polské vrcholy (8)	Śmielec (1424 m) • Tępy Szczyt (1387 m) • Kopa (1377 m) • Szrenica (1362 m) • Sucha Góra (1113 m) • Przedział (1063 m) • Borowa Góra (1056 m) • Wołowa Góra (1040 m)