Morový sloup (Polička)

Morový mariánský sloup v Poličce
Základní údaje
Autor	František Maxmilián Kaňka Jiří František Pacák
Rok vzniku	výstavba 1727-1731
Umělecký směr	baroko
Kód památky	36799/6-3252 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Rozměry	výška 22,5 metru
Materiál	pískovec
Umístění
Umístění	Polička
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′52,55″ s. š., 16°15′57″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Mariánský morový sloup stojí uprostřed Palackého náměstí v Poličce. Vznikl v letech 1727–1731 jako poděkování za ochranu před morovou epidemií v roce 1713. Vytesal jej východočeský sochař Jiří František Pacák pravděpodobně podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Monumentálně řešená barokní kompozice je dominantou poličského náměstí a patří k nejvýznamnějším kamenosochařským dílům tohoto typu v Česku. V roce 1958 byl zapsán mezi kulturní památky, od roku 2008 spolu s radnicí a ostatní sochařskou výzdobou na náměstí má statut národní kulturní památky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mariánský sloup byl vztyčen na náměstí nákladem města Poličky, jako materiál byl použit pískovec z lomů v Maletíně. Finanční náklady ve výši bezmála 6 300 zlatých představovaly příjmy z obecních statků za deset let. Autorem architektonické kompozice byl pravděpodobně František Maxmilián Kaňka, který byl zřejmě i projektantem nové radnice, vzniklé o něco později. Sloup z let 1727–1731 je dílem sochaře Jiřího Pacáka z Litomyšle. Podle místní lidové pověsti byl sloup postaven v místě silného pramene, který měl být hrozbou v době povodní. Pramen byl zalit olovem a zasypán, mariánský sloup však přesto trpěl špatnou statikou. V letech 1742–1743 byl proto rozebrán a původní výška přesahující 25 metrů byla snížena na 22 m. Během 19. a 20. století byl sloup několikrát opravován, jak dokládají data vytesaná pod sochou sv. Anny. V roce 1958 byl sloup zapsán na seznam kulturních památek a spolu s radnicí a ostatní sochařskou výzdobou na náměstí byl v roce 2008 zařazen mezi národní kulturní památky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Podstavec sloupu stojí na schodišti trojúhelníkového tvaru, kolem podstavce je balustráda, na níž jsou umístěny sochy sv. Josefa, sv. Anny a sv. Jáchyma. Spodní díl podstavce je zakončen profilovanou římsou, nad níž stojí sochy sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Pod nimi ve výklencích jsou sochy sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána. V kartuších nad římsou jsou mariánské reliéfy Zvěstování, Nanebevzetí a Korunování Panny Marie. Horní část sloupu tvoří trojboký jehlanec ozdobený 23 andílky a 40 hlavičkami andílků. Sloup je zakončen sochou Panny Marie stojící na půlměsíci a zeměkouli. Celé sousoší je vysoké 22,5 metru, sochy světců mají výšku v rozmezí 2-2,5 metru. Na několika místech jsou latinské nápisy z roku 1731 s poděkováním Panně Marii za ochranu města před morovou epidemií. V roce 1929 byl pod sochu sv. Jáchyma přidán český nápis Vytesal Jiří Pacák sochař z Litomyšle v r. 1727–1731 na náklad města a paměť moru r. 1713. Na pilíři pod sochou sv. Anny byla postupně vytesána data oprav z 19. a 20. století. Poslední oprava proběhla v letech 1995–1997.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

KONEČNÝ, Stanislav; RŮŽIČKA, Jindřich: Polička. Věnné město českých královen; Litomyšl, 2010 ISBN 978-80-254-8663-4
SLOUKA, Josef: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy; Praha, 2010 s. 165–167 ISBN 978-80-247-2996-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup se sochou Panny Marie na Wikimedia Commons
Morový sloup na webu Národního památkového ústavu