Mořská panna (film, 1939)

Mořská panna
Země původu	Československo
Jazyk	čeština
Délka	91 minut (2 610 metrů)
Žánr	komedie
Námět	Josef Štolba; (divadelní hra Mořská panna)
Scénář	Václav Wasserman; Jarmila Svatá
Režie	Václav Kubásek
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Jiřina Štěpničková; František Salzer; Jára Kohout ; Vladimír Řepa ; Bedřich Veverka; Anna Letenská; Růžena Šlemrová
Produkce	Zdar
Hudba	Josef Stelibský
Kamera	Ferdinand Pečenka
Architekt	Bohumil Heš
Výroba a distribuce
Premiéra	1. prosince 1939
Distribuce	Zdar
	Mořská panna na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mořská panna je česká veselohra – konverzační fraška, s podtitulkem „výlet z manželství“, natočená v roce 1939 v režii Václava Kubáska podle stejnojmenné divadelní hry Josefa Štolby.

Tvůrci[editovat | editovat zdroj]

Námět: Josef Štolba
Scénář: Václav Wasserman, Jarmila Svatá
Kamera: Ferdinand Pečenka
Režie: Václav Kubásek
Hudba: Josef Stelibský
Scéna: Bohumil Heš
Další údaje: černobílý, 86 minut, komedie
Výroba: Zdarfilm
Premiéra: 1.12.1939
Ateliéry: Hostivař

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Jiřina Štěpničková	podvodnice Klára
František Salzer	dobrodruh Robert, milenec Kláry
Bedřich Veverka	statkář Emanuel Hrdý
Anna Letenská	Gábinka Hrdá, statkářova manželka
Jára Kohout	obchodník Josef Sojka
Vladimír Řepa	Karel Machač
Růžena Šlemrová	ruská kněžna Witkónská
Eliška Pleyová	Machačova přítelkyně v baru
Eva Prchlíková	Sojkova přítelkyně v baru
Gabriel Hart	společník kněžny Witkónské
Richard Strejka	společník kněžny Witkónské
Adolf Horálek	společník kněžny Witkónské
Josef Příhoda	cestující ve vlaku / ospalý muž v restauraci
František Paul	muž na pláži
Míla Pačová	obstarožní světačka
Přemysl Pražský	detektiv v herně
Bedřich Bozděch	hotelový host s dětmi
Josef Bělský	kožišník
Emanuel Hříbal	listonoš

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává v přepychovém přímořském lázeňském hotelu v Monte Carlu, kam přijeli na zdravotní dovolenou tři zámožní kamarádi. Jediný z nich, statkář Hrdý, je ženatý. Mácha je vdovcem a Sojka starým mládencem. Chtějí na chvilku zapomenout na maloměstské poměry a stát se světáky. Současně všichni tři věří, že v lázních zažijí nějaké dobrodružství, navštíví kasino, pláže a snad také prožijí nějaký flirt. V hotelu se seznámí s Klárou, obyčejnou mladou dívkou (hraje ji J. Štěpničková). Tu právě opustil její milenec, elegantní a zběhlý Robert (hraje jej F. Salzer), kterému věřila a nezištně jej milovala. Ve skutečnosti byl Robert dobrodruhem a podvodníkem, kterého Klára nyní již omrzela a který ji na závěr připravil o vše, co měla a pak jí ještě doporučil, dokud je mladá, aby si našla bohatého milence, který by ji vydržoval. Statkář Hrdý se do Kláry zamiluje. Robert však Hrdého přepadne a oloupí a ten se domnívá, že Klára byla jen volavkou.

Do hotelu má přijet také ruská kněžna, za tu však považují jinou dívku, která pak nemá odvahu přiznat pravdu. Hrdého manželka Gábina dostane náhle telegram, aby přijela do lázní, že ji muž potřebuje. Vydá se tedy z maloměsta do lázní, kde překvapí svou přítomností v hotelu svého muže i jeho dva kumpány.

Když všichni stojí po několika týdnech na nádraží, aby se vrátili již domů, v okolo projíždějícím vlaku se v okně objeví Klára, která také mizí z města. Na dotaz manželky – kdo to je – odpoví Hrdý, že to byla jen taková „mořská víla“. Život se pak všem z nich vrátí opět do maloměstských rozměrů.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pod stejným názvem byl tentýž námět již v českém filmu zpracován v roce 1926 Josefem Medeotti – Boháčem ^[1]. V uvedeném zpracování se však děj odehrává na parníku.

Role dobrodruha Roberta byla první hereckou filmovou roli divadelního režiséra Františka Salzera, působícího tehdy jako vrchní režisér v Divadle na Vinohradech.