Mladkovská vrchovina
| Mladkovská vrchovina | |
|---|---|
 Studený od jihovýchodu | |
| Nejvyšší bod | 766 m n. m. (Adam) |
| Poznámka | nejnižší ze tří základních podřazených celků Orlických hor |
| Nadřazená jednotka | Orlické hory |
| Sousední jednotky | Podorlická pahorkatina, Bukovohorská hornatina, Bystřické hory, Deštenská hornatina, Kladská kotlina |
| Podřazené jednotky | Pastvinská vrchovina, Bartošovická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Tichá Orlice, Divoká Orlice, Kladská Nisa |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVB-2B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mladkovská vrchovina je geomorfologický podcelek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem na rozhraní okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou.
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Mladkovská vrchovina se skládá ze dvou podřazených celků, které od sebe odděluje tok Divoké Orlice v prostoru Zemské brány.
Bartošovická vrchovina[editovat | editovat zdroj]
Bartošovická vrchovina leží severně od Zemské brány. Tok Divoké Orlice jí na východě odděluje od Bystřických hor, severní hranice se sousedním celkem v rámci Orlických hor - Deštenskou hornatinou probíhá přibližně podél zelené turistické značky z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic. Pod jižním svahem hlavního hřebenu vrchoviny na ní navazuje Podorlická pahorkatina.[1] Jejím nejvyšším pojmenovaným vrcholem je Přední kopec (679 m).[2] Vyšším bodem je bezejmenný vrchol s nadmořskou výškou 704[3] metrů u jejího severozápadního okraje).[4] Vrchovina má tvar jednoho hlavního hřebenu prostého významnějších rozsoch navazujícího na hřeben Deštenské hornatiny a pokračujícího jihovýchodním směrem.
Pastvinská vrchovina[editovat | editovat zdroj]
Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem Faltusův kopec (638[5] m). Východní hranice s Bukovohorskou hornatinou sleduje přibližně tok Tiché Orlice. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi Kamieńczyk zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a Kladskou kotlinu[1]. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu Mladkovské i Pastvinské vrchoviny - Adamu (766[6] m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor.[7]
| Geomorfologické členění Orlických hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast | ||
| DEŠTENSKÁ HORNATINA |
Orlický hřbet | Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m)
Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m) |
| Orlické rozsochy | ||
| Orlickozáhorská brázda | nečlení se (bezejmenný, 790 m)
| |
| MLADKOVSKÁ VRCHOVINA |
Bartošovická vrchovina | nečlení se (bezejmenný, 704 m)
|
| Pastvinská vrchovina | nečlení se (Adam, 766 m)
| |
| BUKOVOHORSKÁ HORNATINA |
Orličský hřbet | |
| Výprachtická vrchovina | nečlení se (Špičák, 799 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Hlubší sedla se v rámci hlavního hřebenu Mladkovské vrchoviny vyskytují jen v jeho nejjižnější části. V severní části a na východní rozsoše jsou výškové rozdíly minimální.
- Adam (766 m) - nejvyšší vrchol Mladkovské i Pastvinské vrchoviny
- Studený (Orlické hory) (722 m) - Pastvinská vrchovina
- Přední hraniční vrch (721 m) - východní rozsocha Pastvinské vrchoviny
- Přední kopec (679 m) - nejvyšší pojmenovaný vrchol Bartošovické vrchoviny
- Faltusův kopec (638 m) - Pastvinská vrchovina
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Její severní svah odvodňují levé přítoky Kladské Nisy. Zbytek Mladkovské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Na Divoké Orlici se pod západními svahy vrchoviny nachází vodní nádrž Pastviny.
Vegetace[editovat | editovat zdroj]
Rozsáhlý zalesněný prostor tvoří hlavní hřeben Bartošovické vrchoviny. V prostoru Pastvinské vrchoviny se větší lesní celky nacházejí v okolí vrchů Adam a Studený. Výskyt luk a polí je zde ale častější.
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Území Chráněné krajinné oblasti Orlické hory zahrnuje v rámci Mladkovské vrchoviny pouze prostor Zemské brány a k ní přilehlou část Bartošovické vrchoviny až k silnici Bartošovice - Kunvald.[8]
Komunikace[editovat | editovat zdroj]
Prostorem Mladkovské vrchoviny procházejí silniční komunikace spíše příčně k hlavnímu hřebenu. Podélné veřejné komunikace se zde prakticky nevyskytují a vedou spíše po jejich obvodu. Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je silnice II/312 ze Žamberku do Králík. Údolím Tiché Orlice prochází železniční trať Ústí nad Orlicí – Międzylesie. Zvláštním případem je pevnostní silnice spojující obec Pastviny s dělostřeleckou tvrzí Adam.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Trvalé osídlení[editovat | editovat zdroj]
Trvalé osídlení se ve vrcholových partiích vyskytuje pouze v jižní části Mladkovské vrchoviny. Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi České Petrovice[9], Vlčkovice a Studené[10].
Turistické chaty[editovat | editovat zdroj]
V prostoru Mladkovské vrchoviny se nacházejí dvě významnější turistické chaty. Orlická chata[11] leží ve svahu severně od Zemské brány, Kašparova chata[12] severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice Mladkov - České Petrovice.
Československé opevnění[editovat | editovat zdroj]
Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti Německu. Nejdůležitějším z nich je dělostřelecká tvrz Adam nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná.
Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]
Prostor Mladkovské vrchoviny je protkán turistickými trasami. Po celé délce hřebenu vede červená turistická značka, kterou z větší části kopíruje Jiráskova cesta. Za zmínku ještě stojí Naučná stezka Zemská brána.
Lyžařská centra[editovat | editovat zdroj]
V prostoru Mladkovské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v Mladkově - Petrovičkách[13].
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Česká Wikipedie - Bystřické hory 2. a 3. odst.
- ↑ Stránky Správy CHKO Orlické hory. www.orlickehory.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2010-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-07.
- ↑ Obec České Petrovice. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2010-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05.
- ↑ Obec Studené
- ↑ Orlická chata
- ↑ Kašparova chata na Adamu
- ↑ Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách. www.skimladkov.cz [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-19.