Michał Żyguliński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Michał Żyguliński
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1911
Stranická příslušnost
Členství(Polský klub)
Polskie Centrum Ludowe

Narození15. září 1864
Łęg Tarnowski, obec Żabno[1]
Úmrtí21. listopadu 1912 (ve věku 48 let)[1]
Krakov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choťsvobodný[1]
Náboženstvířímskokatolické[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michał Żyguliński (15. září 1864[2]21. listopadu 1912 Krakov[3]) byl rakouský pedagog a politik polské národnostiHaliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako učitel na biskupském semináři v Tarnówě.[2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii všeobecnou v Haliči, obvod Tarnow, Brzesko, Bochnia atd. Mandát získal i ve volbách roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 42.[4]

V roce 1901 se uvádí jako oficiální polský kandidát, tedy kandidát Polského klubu.[5] Ve volbách roku 1907 byl zvolen za nový subjekt Polskie Centrum Ludowe, do kterého přešla Stojałowského skupina.[6] Po volbách roku 1907 pak opět usedl do Polského klubu.[4] Ve volbách roku 1911 kvůli nemoci již nekandidoval.[7]

Zemřel v listopadu 1912.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2020-10-08]. Heslo Żyguliński, Michał Dr. phil. Dr. theol. Dr. iur. can.. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Żyguliński, Michał [online]. baza-nazwisk.de [cit. 2016-01-15]. Michał Dostupné online. (německy) 
  3. a b Todesfälle. Reichspost. Listopad 1912, čís. 546, s. 4. Dostupné online. 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Das Vaterland, 14. 12. 1900, s. 1.
  6. Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 4. 6. 1907, s. 2.
  7. Kuryer Lwowski, 15. 4. 1911, s. 2.