Metan hydrát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ukázky metan hydrátu z provedených hlubinných vrtů
Hydrát metanu je někdy nazýván hořlavý led, protože při zahřátí uvolňuje metan, který lze zapálit
Prokázaná (Recovered) a potenciální ložiska hydrátů metanu USGS
Fázový diagram hydrátu metanu v oceánu (na levé ose hloubka, na dolní ose teplota). Ve žluté oblasti je hydrát metanu stabilní, v modré oblasti se z něj uvolňuje metan
Soubor:Obr
text

Klatrátový hydrát metanu, často jen hydrát metanu nebo metan hydrát (CH4 · 5,75 H2O nebo 4 CH4 · 23 H2O[pozn. 1]) je tuhá bílá látka podobná ledu. Někdy je nazýván „hořlavý led“, protože při zahřátí uvolňuje metan, který po zapálení hoří. Na rozdíl od ledu jsou v krystalové struktuře klatrátu dutiny, v nichž jsou "uvězněny" molekuly metanu.

Dříve se předpokládalo že podmínky pro vznik klatrátových hydrátů jsou na hranici Sluneční soustavy, kde jsou nízké teploty.[zdroj?] Metan hydrát byl však objeven i na Zemi pod sedimenty na dně moří a v trvale zmrzlé půdě v arktických oblastech a dokonce i v Černém moři v místech, kde se teplota vody pohybuje kolem 12 °C.[2]

Ložiska hydrátu metanu mohou vznikat na kontinentálních svazích na okrajích kontinentálního šelfu, kde se relativně rychle ukládají usazeniny obsahující organické látky. Ty se při nedostatku kyslíku rozkládají za vzniku metanu.[2] Předpokládá se, že hydrát metanu vzniká, když se metan, který stoupá z nižších vrstev zemské kůry, dostane při vyšším tlaku do kontaktu s chladnou vodou. Vzniklý hydrát je stabilní i za normálního atmosférického tlaku při teplotách do několika stupňů Celsia, bez přítomnosti kapalné vody až do 18 °C.[3]

Protože se klatrátový hydrát může rozkládat při vzrůstu teploty, vznikla obava, že by mohlo dojít k rychlému uvolnění vázaného metanu a v důsledku k prudkému růstu globální teploty (hypotéza klatrátové zbraně).[2][4][5] Podle nejnovější zprávy IPCC je však takový vývoj nepravděpodobný.[6]

V poslední době se některé země, zejména Japonsko, USA, Čína a Indie, pokoušejí tuto látku těžit za účelem zisku spalitelného plynu.[3][5][7]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Nově je navrhován zápis 0CL{[(H2O)5.75] ⊃ [CH4]}, případně 0CL{[(H2O)20] ⊃ [CH4]}6 × {[(H2O)22] ⊃ [CH4]}2.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Methane clathrate na anglické Wikipedii.

  1. ↑ LIPKOWSKI, Janusz; ATWOOD, Jerry L. Symbolic notation of clathrates. S. 510–513. Supramolecular Chemistry [online]. Informa UK, 2018-06-03 [cit. 2024-05-08]. Roč. 30, čís. 5-6, s. 510–513. DOI 10.1080/10610278.2018.1430895. (anglicky) 
  2. ↑ a b c VLČKOVÁ, Eva. Časovaná bomba pod dnem oceánů? | Věda. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2006-01-21 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  3. ↑ a b HOUSER, Pavel. Hydrát metanu, nástupce ropy: Jak vzniká a proč se hned nevypaří?. Scienceworld [online]. F solutions, 2011-02-03 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Záhadné krátery na Sibiři? Nebezpečných kopců plných plynu mohou být tisíce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-03-30 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b MIKOLÁŠ, Robert. Čína chce těžit zásoby hydrátů metanu v Tibetu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2009-10-16 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Study finds hydrate gun hypothesis unlikely. phys.org [online]. 2017-08-23 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ NEVYHOŠTĚNÝ, Jan; ČTK. Průlom v energetice: Japonci jako první získali plyn z „hořlavého ledu“. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-03-12 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Metan_hydrát&oldid=23904303“