Martin Abdon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Martin Abdon
Narození1529
Přerov
Úmrtí8. března 1561 (ve věku 31–32 let)
Praha
Místo pohřbeníKostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty na Novém Městě v Praze
Povoláníklerik a autor písní
Nábož. vyznáníJednota bratrská
PříbuzníJan Blahoslav[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Abdon (1529 v Přerově8. března 1561 v Praze) byl knězem Jednoty bratrské a bratrem biskupa Jana Blahoslava.

Život[editovat | editovat zdroj]

V rámci příprav na výkon duchovního povolání byl z rozhodnutí prostějovského synodu v roce 1549 vyslán spolu s jinými dvěma bratrskými studenty do Královce, kde pobyl přibližně tři roky. Navštěvoval zde přednášky profesora poezie a řečnictví Georga Sabina († 1560). V roce 1557 byl na synodu ve Slížanech ordinován na kněze. Poté studoval hebrejštinu a řečtinu ve Vitemberku, kde navázal kontakty s Filipem Melanchthonem. Z jeho pera pochází vynikající vysvědčení, datované 16. února 1560, které Abdon na závěr svých studií obdržel.[2] Během návratu na Moravu Abdon v Praze onemocněl a přes péči, kterou mu věnovali lékaři, v domě Jana Kustoše ze Zubřího a na Lipce zemřel. Pochován byl 9. března 1561 v kostele sv. Jindřicha blízko dveří na krchově u zdi.[3] O respektu, který získal ve Vitemberku, svědčí i epitaf, věnovaný Abdonově památce vitemberským profesorem Esromem Rüdingerem.[4] Jiný epitaf mu věnoval Jiří Strejc, autor v předbělohorské době velmi oblíbené žalmové parafráze.

Abdon je autorem písně Mocný všech věků králi nejvyšší, která vyšla v Šamotulském kancionále a která se dodnes v mírně pozměněné verzi zpívá při bohoslužbách Českobratrské církve evangelické (v Evangelickém zpěvníku je uvedena pod názvem Všech věků mocný králi).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biografický slovník českých zemí, 1. svazek A. Libri. 2004. ISBN 80-7277-215-5.
  2. Jeho český překlad se dochoval v záznamech bratrského Nekrologia. FIEDLER 1863, 243.
  3. FIEDLER 1863, 243‒244.
  4. Jeho latinské znění se také dochovalo. FIEDLER 1863, 244.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CVRČEK, Josef. Martin Abdon a Jan Blahoslav. In: Časopis Matice moravské 21 (1897), 271–275.
  • FIEDLER, Joseph (ed.). Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder. Fontes rerum Austriacarum. Oesterreichische Geschichts-Quellen. Abt. 1. Scriptores. Bd. 5. Wien 1863, 243‒244 (Abdonův životopis z pera Jana Blahoslava v bratrském Nekrologiu).
  • GINDELY, Anton (ed.). Dekrety Jednoty bratrské. Praha 1865, 167.
  • Masarykův slovník naučný. Sv. 1. Praha 1925, 4.
  • Ottův slovník naučný. Sv. 1. Praha 1888, 34–35.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 21–22.  Dostupné online.