Marie Barbara Bachová
| Marie Barbara Bachová | |
|---|---|
_OeNB_8984007.jpg) | |
| Narození | 20. října 1684 Gehren |
| Úmrtí | 7. července 1720 (ve věku 35 let) Köthen |
| Místo pohřbení | Köthen |
| Povolání | zpěvačka |
| Choť | Johann Sebastian Bach (1707–1720)[1] |
| Děti | Wilhelm Friedemann Bach[1] Carl Philipp Emanuel Bach[1] Johann Gottfried Bernhard Bach[1] Catharina Dorothea Bach[1] Maria Sophia Bach Johann Christoph Bach … více na Wikidatech |
| Rodiče | Johann Michael Bach[1] |
| Rod | Hudební rodina Bachů |
| Příbuzní | Friedelena Margaretha Bach[1] (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Barbara Bachová (30. října 1684 Gehren – pohřbena 7. července 1720 v Köthenu) byla první manželkou Johanna Sebastiana Bacha. Byla také jeho sestřenicí z druhého kolena (jejich dědové byli bratři).
Život[editovat | editovat zdroj]
Marie Barbara pocházela z městečka Gehren v dnešním Durynsku. Její otec Johann Michael Bach zde působil jako varhaník a městský písař. Otec zemřel už v roce 1694, po smrti matky v roce 1704 pak Marie Barbara i její dvě starší sestry žily u matčiných příbuzných v Arnstadtu.[2] Zde se zřejmě seznámila se svým budoucím manželem a 17. října 1707 se s Johannem Sebastianem vzali v Dornheimu, malé vesničce u Arnstadtu.
Měli spolu celkem sedm dětí, dospělosti se dožily čtyři z nich:
- Catharina Dorothea (1708–1774)
- Wilhelm Friedemann (1710–1784)
- Johann Christoph (1713–1713)
- Maria Sophia (1713–1713), dvojče Johanna Christopha
- Carl Philipp Emanuel (1714–1788)
- Johann Gottfried Bernhard (1715–1739)
- Leopold Augustus (1718–1719)
Marie Barbara zemřela nečekaně v létě 1720. Johann Sebastian zrovna doprovázel svého zaměstnavatele, knížete Leopolda von Anhalt-Köthen, na dvouměsíčním pobytu v Karlových Varech a až po návratu domů zjistil, že jeho žena náhle onemocněla a zemřela. Příčina jejího úmrtí není známa.
V prosinci 1721 se Johann Sebastian Bach oženil s dcerou dvorního hudebníka Annou Magdalenou Wilckeovou, která se ujala výchovy dětí z prvního manželství a sama mu porodila ještě třináct dalších (dospělosti se jich dožilo šest).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Johannes Ninck: Die beiden Frauen Johann Sebastian Bachs. Blicke in das Familienleben des großen Tonmeisters; Leipzig: Schloeßmann, 1939 (aus biografischer Sicht vollkommen überholt)
- Lisbeth Haase: „Oh, wie liebten sie ihn und sein Spiel“. Ihr Leben an der Seite von Johann Sebastian Bach: Maria Barbara und Anna Magdalena Bach; Holzgerlingen: Hänssler, 2000; ISBN 3-7751-3531-6
- Siegfried Neumann: Die Trauung von Johann Sebastian Bach mit Maria Barbara Bach; in: Dornheimer Geschichte & Geschichten; Dornheim: Freundeskreis zur Erhaltung der Traukirche von J.S. Bach, 2003; S. 16–20
- Uwe Wolf: Johann Sebastian Bachs Chromatische Fantasie BWV 903/1 – ein Tombeau auf Maria Barbara Bach? In: Cöthener Bach-Hefte 11 (2003), S. 97–115
- Christoph Wolff: Johann Sebastian Bach; aktualisierte Neuausgabe, Frankfurt/M. 2005; S. 98–102.
- Martin Geck: Bach - Leben und Werk, rororo Taschenbuch Verlag, Reinbek bei Hamburg, August 2001
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-05-04].
- ↑ WILHELM, Jens Philipp. "Der Fall J. S. Bach" - einige Anmerkungen nach heutigem Recht zu den Arnstädter "Verdrießlichkeiten" Johann Sebastian Bachs [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné online. (německy)
