Madona z Jihlavy
| Madona z Jihlavy | |
|---|---|
 | |
| Umístění | |
| Umístění | Strahovský klášter |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Madona z Jihlavy, zvaná zlatá[1], je gotická socha z doby kolem roku 1360, původně umístěná v kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě. Kvalitou sochařského zpracování odpovídá dvorské dílně.[2] Je vystavena v obrazárně Královská kanonie premonstrátů na Strahově.
Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]
Socha z lipového dřeva, na zádech vyhloubená, výška 152 cm. Během restaurování a konzervace sochy bylo sejmuto barokní zlacení a pozdější nepůvodní doplňky - zlaté koruny matky i dítěte, žezlo v levé ruce madony a srpek měsíce na podstavci.
Socha madony v uvolněném postoji drží dítě na pravém boku nad nosnou nohou. Její levá noha je mírně nakročená a napíná šat zřasený do hustých záhybů a těsně přiléhající k tělu se kterým tvoří jednotný blok. Záhyby drapérie jsou v horní části těla horizontální, mělce mísovité. Plynule přecházejí do diagonálních, směřujících od vysoko posazené kyčle ke špičce levé nohy. Dítě, do půl těla nahé, je zachyceno v pohybu - pravou rukou se drží Mariina pláště, levou se zřejmě dotýkalo jejího závoje. Z jeho nohou a od levého boku Madony splývá šat v hustých vertikálních záhybech a zdůrazňuje aktivní funkci nosné nohy. Husté řasení drapérie je převzato z klasické gotiky antikizujícího směru a abstrahujícího formalizmu první poloviny 14. století, ale sochař prokazuje pokročilý smysl pro organickou vazbu částí a optickou jednotu povrchu.[3]
Tělo i hlavička dítěte jsou modelovány jako měkký organický tvar. Ušlechtilá tvář matky je lemována stylizovaným ornamentálním účesem.[4] Výrazně individualizovaný obličej, vzbuzující dojem portrétu a pružná elegance světsky pojaté sochy odpovídá spíše dvorskému prostředí a v prostředí městského kostela je překvapující.[2] Socha nemá přímé dobové paralely a od tehdejší středoevropské produkce se liší výrazným estetismem v podání záhybů drapérie a zejména v jemně podaných obličejových partiích.[4] Klasicizující statičnost této sochy je spíše výjimkou.[5] Nová situace v řezbářství se projevuje růstem objemu, který zevnitř rozrušuje abstraktní lineární soustavu drapérie, změkčuje povrch soch a buduje tvar spíše na přechodech než na hranicích mezi jejími částmi. To zároveň znamená, že se oslabuje předěl sochy mezi její hmotou a prostředím, které do ní aktivně zasahuje.[6]
Jihlavská madona spolu s již nezvěstnou Madonou Eiglovou (1350)[7], která mohla být jejím předstupněm a měla nejblíže k některým madonám z jihozápadního Německa[8], navazují na díla Mistra Michelské madony. V příčném tvarování drapérie předcházejí stylu Madony zahražanské[9] a stojí na počátku procesu vedoucího ke krásnému slohu.[10]
Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]
- Madona ze soukromého majetku v Jihlavě, zv. Eiglova (1350), odvezena během války, nezvěstná
- Broumovská madona z kostela sv. Vojtěcha (1360-1370)[11]
- Madona ze Zahražan (po r. 1370)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ottová M, Madona z Jihlavy, zvaná "zlatá". udu.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2017-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-22.
- ↑ a b Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I/1, Academia Praha 1984, s. 233–234
- ↑ Kutal A, Homolka J, 1970, s. 131
- ↑ a b Kyzourová I, 1993, s. 25
- ↑ Albert Kutal, O Mistru krumlovské madony, Umění 5, 1957, s. 30
- ↑ Albert Kutal, České umění gotické, Obelisk Praha, 1972, s. 54
- ↑ Pečírka J, 1933, obr. s. 177
- ↑ Pečírka J, 1933, s. 184
- ↑ J. Opitz, Gotické malířství a plastika severozápadních Čech, Umění II, 1929, s. 496-498
- ↑ Hrabovská T, 2008, s. 42
- ↑ Gotická madona z kostela sv. Vojtěcha v Broumově. www.klasterbroumov.cz [online]. [cit. 2017-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-21.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Libor Šturc, Mistrovská díla Strahovské obrazárny, Královská kanonie premonstrátů na Strahově 2016, ISBN 978-80-88009-08-5
- Tereza Hrabovská, Mistr Michelské madony a jeho dílna, Bakalářská práce, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění Praha, 2008
- Ivana Kyzourová, Strahovská obrazárna. Od gotiky k romantismu: Vybraná díla ze sbírek Kláštera premonstrátů na Strahově, 1993
- Albert Kutal, Jaromír Homolka, Katalog sochařství, in: Jaroslav Pešina (ed.), České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970
- Jaromír Pečírka, Středověké sochařství v Čechách, Umění VI, 1933, s. 169-200